Rubriky

Začátkem srpna uplyne 100 let od vypuknutí 1. světové války. Obvykle se tvrdí, že ji žádný z účastníků nechtěl a že ji spustil atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Obé je legendou. Historie dokládá, že avanturistické diktátory lákají k agresi prázdné arzenály potenciálních obětí. A naopak – účinně odstrašit případného agresora od vedení války dokáží jenom plné arsenály jeho protivníků, a to i když může nastat stav, kdy převratně nový zbrojní systém rázem znehodnotí účinnost dosavadní výzbroje a převaha, kterou si vytvořila dominující velmoc, je ztracena. A začíná se zbrojit od nuly. A právě taková situace otevřela bránu 1. světové válce, dokonce o osm let dříve, než skutečně vypukla.

Evropská unie vynakládá ročně v souvislosti se spalováním uhlí na 43 miliardy euro. Pouze ve Spojeném království zemře ročně v důsledku znečištěné atmosféry 1 600 lidí. Tyto a další podobné údaje uveřejnila nezisková organizace Health and Environmental Alliance se sídlem v Bruselu. Zpráva souvisí s diskusí v britském parlamentu o budoucnosti uhelných elektráren a s hlasováním o navrhovaných cílech v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a čištění starých uhelných elektráren.

Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.

Loni v listopadu spatřil v USA světlo světa robot určený pro inspekci primárního okruhu jaderných elektráren. Specializuje se na elektrárny, u nichž se předpokládá prodloužení provozu za projektovou životnost.

Mít obrázek na titulní stránce vědeckého časopisu Nature je snem mnoha badatelů. Vyplnil se týmu vedenému prof. Miroslavem Druckmüllerem Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT Brno. Uveřejněná fotografie v prestižním vědeckém časopisu vznikla složitým matematickým zpracováním několika desítek obrazů pořízených během úplného zatmění Slunce 1. srpna 2008 v Mongolsku. Je v současnosti ve světě nejdokonalejším existujícím obrazem sluneční koróny ve viditelné části spektra.

V péči Vojtěcha Svobody jsou nejen studenti na ČVUT, ale i tokamak Golem. V republice máme pouze dvě funkční zařízení, na nichž může probíhat termojaderná fúze. Pod vedením Vojtěcha Svobody jsme si zkusili vlastní výboj a položili mu několik otázek.