Rubriky

Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.

Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.

Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.

Letos již popáté hostila Jaderná elektrárna Temelín vysokoškolské studenty v rámci čtrnáctidenní stáže nazvané Letní univerzita. Studenti doslova „prolezli Temelín od sklepa po půdu“. Čtrnáctidenní program je kombinací přednášek, praktických ukázek, ale i zábavy. Na teoretickou oblast navazuje exkurze do provozu, kde si mohou účastníci danou problematiku nebo proces takříkajíc osahat. Letošní Letní univerzity se zúčastnilo 39 studentů z pěti vysokých škol.

Bez sluneční energie a bez vody by nevznikl a nebyl možný život na Zemi. Bez elektrické energie se neobejde průmysl ani domácnosti. Doprava na celém světě je závislá na energii získané hořením fosilních paliv. Je zřejmé, že bez dostatečného množství energie by se moderní civilizace nemohla dál rozvíjet. Proč nezkusit trochu si pohrát s obnovitelnými zdroji energie?

(Hrátky s plyny - 1. díl)

Uvědomili jste si někdy, že vzduch má hmotnost a také například to, že ne všechny plyny váží stejně? Chcete vyzkoumat, jaké důsledky vyplývají z toho, že žijeme na dně plynného moře? Máte zájem ověřit si, že zákony pánů Archiméda a Pascala neplatí jen pro kapaliny? Pokud ano, pusťme se do pokusů. Zjistíme např. i to, že plyny mezi sebou mohou soupeřit. Provedeme několik experimentů s přetlakem a podtlakem. Objasníme důsledky ohřívání a ochlazování vzduchu. Pro zvídavé hlavy není lepší cesta, než vlastníma rukama něco vytvořit a při tom pochopit, jak příroda funguje a jakými pravidly se řídí. Zkusme to na pokračování.