Rubriky

Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!

Nová koncepce měření, a to nejen spotřeby elektřiny, ale třeba i vody, plynu a jiných médií, je součástí Chytrých sítí (Smart Grids). Čtenářům 3pólu není neznámá - psali jsme o nich v http://www.3pol.cz/index.asp?clanek&view&817. Smart Metering znamená dálkovou obousměrnou komunikaci mezi měřidlem a datovou centrálou. Umožňuje nejen sběr dat z měření, jejich automatické vyhodnocení, ale např. i řízení sítě, připojení a odpojení měřicího místa, informování zákazníka o aktuální spotřebě apod. Týkat se bude zejména domácností a drobných podnikatelů.

V posledních letech je veřejnost utvrzována v názoru, že oxid uhličitý představuje největšího nepřítele lidstva a že je tedy proti němu třeba bojovat všemi prostředky a bez ohledu na náklady. Hlavní argument je nasnadě – oxid uhličitý vytváří skleníkový efekt, díky němuž se planeta přehřívá a který hrozí katastrofálními následky. Boj s oxidem uhličitým již začíná ohrožovat ekonomiku, a proto stojí za to se zamyslet. Za to stojí si současně uvědomit, že bez toho plynu bychom pěkně prokřehli.

Ve škole se učíme, že ropa a zemní plyn jsou pozůstatky pravěkých organizmů, podobně jako uhlí je pozůstatkem pravěkých rostlin. Teorii, že mohou vznikat i abioticky, potvrdili nedávno experimentálně Anton Kolesnikov, & a Alexander F. Goncharov z Carnegie Institutu z Washingtonu a Vladimir G. Kutcherov z Královského institutu technologie ve Stockholmu.

Holandsko je země na mořském břehu. Pro rozvoj námořní velmoci je to velmi výhodná poloha, ne už tak pro obyvatele. Průměrná nadmořská výška Holandska je jen pár metrů a velká část půdy se dokonce nachází pod úrovní mořské hladiny. Proto se Holanďané po staletí zdokonalovali ve stavbě hrází a odvodňovacích kanálů, vysušovali mořské dno a rozšiřovali území vhodné k životu. Navzdory tomu si moře při velkých bouřích vždy bralo půdu i lidské životy. Poslední velká povodeň, při které zahynulo na 1800 lidí, se odehrála roku 1953. Vysoký příliv hnaný bouří vtrhl do vnitrozemí, probořil hráze a napáchal obrovské materiální škody. Krátce poté vznikl projekt Delta, který měl zajistit, že se podobné neštěstí již nikdy nebude opakovat.