Rubriky

Octan sodný neboli horký led je úžasná chemikálie, kterou si můžete připravit doma a dělat s ní pokusy. Potřebujete jen jedlou sodu a ocet (resp. kyselinu octovou). Vzniklý roztok ochladíte pod jeho bod tání a pak ho necháte krystalizovat. Krystalizace je exotermický proces, takže vzniklý „led“ je horký. Přechod do pevného skupenství je tak rychlý, že můžete i vytvářet sochy pouhým litím roztoku.

Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie, které někdy poskytnou např. fotovoltaiky. V budoucnu by to mělo pomoci využít potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Když kosmické lodě vstupují do atmosféry, pohltí je plazmový plášť, který může přerušit komunikační signály se zemí. Vzpomeňte na Apollo 13, kdy se tři astronauti vraceli z neúspěšné lunární mise v r. 1970. Jak se řítí do zemské atmosféry, je modul obklopen horkým ionizovaným vzduchem, který přerušuje komunikaci s řízením NASA v Houstonu. Každá vteřina, kdy volání letových dispečerů zůstává bez odezvy, se mučivě protahuje. Komunikační výpadek Apolla 13 byl ještě o více než minutu delší, než se očekávalo, což zvýšilo úzkost, protože v tom okamžiku neexistoval způsob, jak zjistit nebo ovládat polohu a stav kosmické lodi ze země.

Zkoumání kamenů zasažených úderem blesku by mohlo odhalit podrobnosti o parametrech tohoto úžasného meteorologického jevu. Když blesk udeří do skály, obrovský ráz elektrického výboje zahřeje materiál, odpaří látky uvnitř a vytvoří sklovitou horninu zvanou fulgurit. Mikrosekundu trvající jev a jeho následky studoval se spolupracovníky Jiangzhi Chen, aplikovaný fyzik na Universitě v Pensylvánii. Analýzou bublin, které se tvoří uvnitř fulguritu, může Chen a jeho kolegové vypočítat původní materiál, jeho zahřátí, a to zase může přesněji odhalit, jak funguje blesk.

Soutěž Fyziklání existuje už dlouhých 17 let. Za tu dobu ušla dlouhou cestu. Od skromných počátků, kdy ji připravovala jen hrstka nadšených organizátorů Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOSu a veškeré zúčastněné týmy se vešly do jediné posluchárny Matematicko-fyzikální fakulty UK, se rozrostla do nevídaných rozměrů.

Dá se ještě něco vymyslet v oblasti šetření energií v sektoru komerčních, průmyslových a obytných budov? Nedostatek energie, který se v Evropě objevil v souvislosti s nárůstem poptávky po covidové krizi, prohloubila válka na Ukrajině. Snížila se dostupnost plynu, stouply ceny všech druhů energie, protože vše souvisí se vším. Státy zejména v Evropě se snaží o zvýšení energetické bezpečnosti. Lidé šetří. Média jsou plná „Energetických rádců" a návodů na úspory. Stejnou prioritou pro svět zůstává snižování emise uhlíku. Listopadové zasedání OSN COP27 bylo naléhavou připomínkou, že energetická bezpečnost je sice důležitá, ale nutností je snažit se zmírnit hrozící změnu světového klimatu. Jaké trendy se dají očekávat v roce 2023?