Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu zdokumentovala 160 druhů, o kterých se dříve nevědělo, že by tu mohly žít, včetně 50 druhů pro vědu naprosto nových.
Asi 800 až 1200 metrů pod vlnami jihovýchodního Pacifiku spatřili vědci expedice Schmidt Ocean Institute nejhlouběji žijícího živočicha závislého na fotosyntéze, jaký byl kdy nalezen – Leptoseris neboli vrásčitý korál, který byl vědě již znám, ale nevědělo se, že může být tak hluboko. Mezi další úchvatné pohledy patřil tvor podobný medúze známý jako létající špagetová příšera (Bathyphysa conifera) a světélkující hlubokomořský dráček z čeledi Stomiidae. Oba tito tvorové, spolu s více než 100 dalšími druhy, byli již dříve popsáni vědci, ale nikdy předtím nebyli spatřeni v této oblasti. Dalších 50 exemplářů, které ještě zbývá analyzovat, se považuje za nově objevené druhy.
Co všechno ještě nevíme
Expedice následovala po první výzkumné plavbě Schmidt Ocean Institute v lednu, která odhalila gigantickou podmořskou horu u pobřeží Chile a více než 100 podezřelých nově objevených druhů. "Ohromující biotopy a živočišná společenstva, která jsme odhalili během těchto dvou expedic, představují dramatický příklad toho, jak málo toho víme o této odlehlé oblasti," uvedl v prohlášení Javier Sellanes, profesor mořské biologie na Katolické univerzitě v Chile, který obě expedice vedl.
Zatímco lednová expedice se zaměřila především na hřebeny Nazca a Juan Fernández, nová plavba dokumentovala mořský život na hřebeni Salas y Gómez - podmořském pohoří, které se táhne 1 600 kilometrů od hřebene Nazca po Rapa Nui.
I mořské ekosystémy je potřeba chránit
Sellanes a jeho kolegové křižovali hřeben 40 dní v únoru a březnu na palubě výzkumné lodi Falkor společnosti Schmidt Ocean. Během expedice tým prozkoumal 10 podmořských hor, což jsou útvary, které se tyčí nejméně 1 000 m nad okolním mořským dnem. Šest z nich nebylo dosud vědeckými průzkumy zdokumentováno a každá podmořská hora měla svůj vlastní jedinečný ekosystém. "Pozorování odlišných ekosystémů na jednotlivých podmořských horách zdůrazňuje důležitost ochrany celého hřbetu, nejen několika podmořských hor," uvedla Erin. E. Eastonová, odborná asistentka mořských věd na Texaské univerzitě v Rio Grande Valley a vedoucí vědecká pracovnice Schmidtova oceánského institutu. "Doufáme, že data získaná z této expedice pomohou vytvořit nové chráněné mořské oblasti."
Výzkumníci prozkoumali vody v okolí Rapa Nui s pomocí členů místní komunity. "Důležitost účasti na oceánografické vědecké expedici na Rapa Nui spočívá v možnosti poznat a lépe porozumět mořskému prostředí obklopujícímu ostrov," říká Marcela Hey Aravena, členka Rady pro moře Rapa Nui a pozorovatelka Schmidt Ocean Institute. "Přírodní zdroje, neznámé mořské druhy a klimatické jevy, které přímo ovlivňují naši komunitu, lze objevit díky naší účasti na výzkumu."
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.