Rubriky

Cívka poloidálního pole #1 (PF1) je nejmenším prstencovým magnetem budoucího obřího tokamaku ITER, který se staví v jižní Francii. Zároveň je nejmasivnějším a jedním z nejsložitějších. Měří devět metrů v průměru a váží přibližně 160 tun a je nejmenším ze šesti prstencových magnetů, které obepínají tokamak ITER, a jediným, který nevyrobila Evropa. Po šesti letech výroby dorazila na staveniště.

Další ročník studentské vědecké konferenci zaměřené na jaderné inženýrství se bude konat 12.-13. června v aule T1 Matematicko-fyzikální fakulty UK v areálu v Holešovičkách 2 v Praze. Konference se tradičně pořádá již 7 let a je pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, významné osobnosti české jaderné fyziky (bývalý děkan Jaderné fakulty, ředitel MAAE, atd.). Jste srdečně zváni!

V prosinci 2021 nová koaliční vláda Nizozemí prohlásila, že ke splnění státních energetických a klimatických cílů považuje za nezbytnou jadernou energii. Na podporu rozvoje jaderné energie plánuje do roku 2025 uvolnit 500 milionů EUR (529 milionů dolarů). Do roku 2030 by kumulované finanční prostředky měly dosáhnout 5 miliard EUR. The Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila připojení k síti již třetího bloku jaderné elektrárny Barakah. Reaktor bude do sítě dodávat výkon 1 400 MW, stejně jako dva dříve spuštěné a jako čtvrtý reaktor, který se ještě staví.

Čínská státní společnost China State Shipbuilding na začátku letošního roku představila komponenty zatím největší a nejvýkonnější větrné turbíny určené pro mělká moře na světě. Zařízení by mělo dosáhnout výkonu 18 MW a o 2 MW tedy překonat dosud největší větrnou turbínu, která pochází rovněž z Číny.

Existují další planety podobné Zemi? Existuje mimozemský život? Na první otázku už umíme odpovědět, výkonné dalekohledy našly několik exoplanet, které by mohly být podobné Zemi. Na zodpovězení druhé otázky zatím čekáme, i když vše nasvědčuje tomu, že na některých kometách a možná i na Marsu mohly být sloučeniny podobné těm, o kterých dnes předpokládáme, že předcházely vzniku života. Země 2.0 by byla planeta dostatečně podobná Zemi, aby umožnila existenci života, jak jej známe. Měla by správnou teplotu pro kapalnou vodu a obíhala by kolem hvězdy se stálým přísunem světla. V ideálním případě by měla být dostatečně blízko k naší Zemi, abychom si dokázali představit, že tam poletíme nebo alespoň pošleme sondu, aby ji prozkoumala.

Zvířata, zejména ta na souši, nemohou růst donekonečna. Hlavní důvod tkví v geometrii. Největším zvířetem, které kdy na Zemi chodilo, byl pravděpodobně dinosaurus Argentinosaurus, mohutný titanosaurus o hmotnosti 70 tun, který žil asi před 90 miliony let v období svrchní křídy. Pro srovnání - dnes je nejtěžším zvířetem na zemi slon africký (Loxodonta), který váží méně než 7 tun. Ale mohlo by ho někdy nějaké zvíře překonat? Existuje limit, jak velké zvíře může být? Možná nejtěžším zvířetem, které kdy žilo, je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) s průměrnou váhou 150 tun, ten ovšem žije ve vodě.