Rubriky

Finská společnost UPM Energy ve svých vodních elektrárnách Ontojoki ve finském Kuhmo investuje do ultrakondenzátoru. Ten se stane prvním svého druhu, který bude použit v hydroenergetickém systému, a investice umožní společnosti UPM Energy dodávat pružnějšídodávky elektřiny z vodních elektráren. Investice je průmyslovým pilotním projektem plné velikosti s cílem otestovat inovativní technologii vytvořenou tak, aby splňovala měnící se požadavky trhu s elektřinou a umožnila větší zastoupení nestálé obnovitelné energie v přenosové soustavě.

Není žádným tajemstvím, že pokračováním (věřme, že úspěšného) projektu tokamaku ITER bude zařízení, pro které se obecně přijal název DEMO – demonstrační elektrárna. Projekt by měl vyrábět již elektřinu a s největší pravděpodobností i být zapojen do elektrické sítě daného státu. Ano, státu: zatímco ITER je mezinárodní, DEMO bude národní. V současné době na něj myslí Čína, EU, Korea, USA a také Spojené království!

Někdy se musím hodně zamyslit, zda téma patří do popularizace vědy. Popularizovat termojadernou fúzi kupříkladu mezi technickou komunitou není až tak inovativní a nezbytné, neb tato část společnosti se sama o sobě o fúzi zajímá spíše než třeba fabrika na výrobu módního oblečení pro ženy… Na druhou stranu v prvém případě popularizační snaha padne na úrodnou půdu a rostlinka vyklíčí, zatímco v případě druhém se setkáte, v lepším případě, se zdvořilým odmítnutím. Je to tak opravdu?

Třetí jaderný reaktor Spojených Arabských Emirátů v jaderné elektrárně Barakah už od 10. 10. dodává svou první elektřinu do sítě. Pro SAE je Barakah, první jaderná elektrárna v zemi, klíčovou součástí strategie Net Zero 2050 – tedy dekarbonizace země. Stavět podle korejského projektu se začalo na lokalitě nepříliš vzdálené od Dubaje v r. 2012. První reaktor začal dodávat elektřinu v r. 2020, druhý vloni, třetí letos, v r. 2022.

Věděli jste, že problematikou a vývojem kvalitního biomateriálu se v rámci výzkumu zabývají i na UTB ve Zlíně, konkrétně výzkumný směr Biomateriály? Členky projektu, Ing. Leona Mahelová, Ing. Simona Káčerová, Ing. Martina Martínková a Ing. Karolína Kocourková, se zabývají hlavně výzkumem biomateriálů druhé generace, které se budou moci uplatnit nejen jako náhrada nefunkční části organismu, ale zároveň budou mít schopnost řídit i některé buněčné procesy.

Asie se stává nejrychleji se rozvíjející ekonomikou světa. Aby plnila zásadu udržitelného rozvoje, obrací se na jadernou energii. V ostrém kontrastu s východním světem, kde mnoho států plánuje nebo staví nové jaderné elektrárny, je v západním světě přístup k rozvoji nových jaderných kapacit poněkud statický. Podle nejnovější analýzy World Nuclear Association (WNA) je v Asii 140 provozovaných reaktorů, dalších 30 reaktorů je ve výstavbě a existují pevné plány na výstavbu minimálně 50 dalších.