Rubriky

V lednu 2021 byly zahájeny přípravné práce na výstavbě dvou velkých budov určených pro umístění unikátního souboru elektrozařízení ITER – napájení NBI (Neutral Beam Injection, vstřikovače neutrálního svazku). O něco více než dva roky později se objevily hlavní obrysy nových konstrukcí: ocelové rámy, ukotvené v masivních betonových deskách, se týčí až do výšky 25 metrů; tlusté zdi ohraničily to, co vypadá jako příliš velké koňské maštale; podzemní chodby běží hluboko směrem k přilehlému komplexu Tokamak/Trojbudoví. Stavební práce jsou dnes dokončeny přibližně ze 40 %: infrastruktura napájení neutrálního svazku by měla být připravena pro zařízení přibližně za rok.

Do 15. května se mohou školáci přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun a dalších 200 tisíc korun pro svoji školu. Další ceny jsou připravené i pro ryze dívčí týmy, pro tvůrce videa s nejvyšším počtem hlasů, nebo pro ty, kdo si jako téma pokusů zvolí obnovitelné zdroje nebo jadernou energii.

Švédsko, Finsko a Dánsko už dnes pokrývají naprostou většinu své spotřeby elektřiny prostřednictvím bezemisních zdrojů včetně jádra a velkou část produkce vyvážejí. Tento trend díky geografickým výhodám, rozvinutým technologiím a manažerským zkušenostem dále posiluje.

Fascinující vzory téměř pravidelných šestiúhelníkových plástů nalezené v solných pouštích, jako je Badwater Basin v kalifornském Údolí smrti či Salar de Uyuni v Bolívii, mátly turisty a inspirovaly tvůrce sci-fi filmů po celá desetiletí. Fyzici konečně odhalili mechanismus, který se za velkolepou mozaikou šestiúhelníků na solných pláních skrývá. Odpověď leží skrytá pod solnou kůrou.

Cívka poloidálního pole #1 (PF1) je nejmenším prstencovým magnetem budoucího obřího tokamaku ITER, který se staví v jižní Francii. Zároveň je nejmasivnějším a jedním z nejsložitějších. Měří devět metrů v průměru a váží přibližně 160 tun a je nejmenším ze šesti prstencových magnetů, které obepínají tokamak ITER, a jediným, který nevyrobila Evropa. Po šesti letech výroby dorazila na staveniště.

Další ročník studentské vědecké konferenci zaměřené na jaderné inženýrství se bude konat 12.-13. června v aule T1 Matematicko-fyzikální fakulty UK v areálu v Holešovičkách 2 v Praze. Konference se tradičně pořádá již 7 let a je pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, významné osobnosti české jaderné fyziky (bývalý děkan Jaderné fakulty, ředitel MAAE, atd.). Jste srdečně zváni!