Hledání

Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě.

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

Na nedávné konferenci COP 22 v marockém Marakéši (7. až 18. 11. 2016) zveřejnila německá nevládní organizace GermanWatch stupnici států podle toho, jak se jim daří v boji s klimatickými změnami. Hodnotilo se celkem 61 zemí, které dohromady produkují přibližně 90 % světových emisí oxidu uhličitého.

Zájem tuzemských spotřebitelů o klimatizace neustále roste: jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila?

Nová analýza IEA (Mezinárodní energetické agentury) ukazuje naléhavou potřebu zlepšit efektivitu chlazení, protože celosvětová poptávka po energii pro chlazení se v roce 2050 ztrojnásobí!

Informace o porodu prvního klonovaného dítěte, která se tak trochu symbolicky objevila mezi letošními svátky, opět oživila všeobecný zájem lidí o tuto metodu replikace živých organizmů. Autoři sci-fi toto téma vnímali jako zajímavé a důležité už dávno - a tak máme k dispozici docela slušnou zásobu prací na toto téma od dramat přes humoristické příběhy až po anekdoty a hříčky.

V části Údolí smrti v americké Nevadě zvané Racetrack Playa jsou roztroušeny stovky kamenů, některé o hmotnosti až 320 kg, které se tajemně přemisťují na dráze desítek až stovek metrů. Zanechávají za sebou stopy, jakoby jezdily na saních nebo snowboardech.

Slavnostním krokem, provázen hudbou a zraky napjatých diváků v naplněné posluchárně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kráčí průvod v antických řízách.

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují.

Na pulty knihkupectví se v těchto dnech dostává publikace nakladatelství GRADA s názvem "Obnovitelné zdroje energií - podstata, technika, projektování, ekonomická efektivnost".