Hledání

Pouštní jaderná elektrárna cca 55 km od Phoenixu, hlavního města Arizony, se jmenuje podle symbolu státu Arizona – stromu Parkinsonia florida lidově zvaného „zelený kolík“, španělsky „palo verde“. Od roku 1985, resp.

Veřejný prostor v Dejvicích, Vysočanech, ale i na Vinohradech nově připomíná dvě významné osobnosti spjaté s naší historií elektrotechniky – Nikolu Teslu a Emila Kolbena.

Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky.

Dopady pandemie nového koronaviru ukázaly, že zabezpečení dodávek elektřiny, odolné energetické systémy a energetická soběstačnost musí být základními kameny světových ekonomik.

Všechno začalo vlastně trochu z nouze. Japonské tepelné elektrárny spalující zemní plyn se snažily dodržet limity vypouštění CO2 a jejich vědci a technici to zkoušeli na mnoho způsobů. Při jednom z brainstormingů týmu, který pracoval pro elektrárnu v japonské Ósace, zazněla, mezi řadou mírně řečeno nerealizovatelných nápadů (jedním z nich bylo lisování suchého ledu a jeho vyvážení do Antarktidy), také myšlenka vypouštět CO2 do moře.

Králíkárny, noclehárny, krabice. Tak bývají nazývána paneláková sídliště, která tvoří panorama okrajových částí všech českých měst. O panelácích se říkalo, že za třicet let spadnou. Nespadly. Ale co s nimi bude dál?

Zatímco mobilní telefony v Evropě jsou stále „nadupanější“ a nejnovější modely budou kombinací telefonu, diskmena, radia a televize s kamerou, Američané kráčejí opačným směrem. Stále větší oblibu si získávají papírové nebo plastové mobilní telefony na jedno použití.

Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.

Po svém zdokonalení se parní stroj přímo nabízel jako motor pro pohon „vozů bez koní“. Velkým nepřítelem tohoto využití však byl překvapivě především sám James Watt. A tak se cti být prvním, kdo postavil jezdící parní vůz, nedostalo nikomu z Anglie, kolébky parního stroje, ale Francouzi Cugnotovi, jehož 210.

Vědci konečně přišli na to, proč jsou němečtí divočáci radioaktivní. Není to kvůli Černobylu. Od havárie čtvrtého jaderného reaktoru v Černobylu uplynulo již 37 let.