Studenti

Článků v rubrice: 348

Nový obor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Vytvořila ho Katedra jaderných reaktorů (KJR) ve spolupráci s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ), Katedrou jaderné chemie (KJCH) a Katedrou informační bezpečnosti Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Jednou z hlavních charakteristik programu je velký důraz na experimentální výuku v oblasti zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů, ale také na forenzní analýzy jaderných materiálů.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT))

„Na ČVUT se výuce a výzkumu v oblasti zabezpečení jaderných zařízení zatím nikdo systematicky nevěnoval, proto jsme se před pár roky domluvili s kolegy z dalších dvou kateder FJFI a jedné z FIT, abychom tuto mezeru zaplnili a vytvořili multidisciplinární doktorský studijní program Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů,“ říká doc. Ľubomír Sklenka z KJR, který je i garantem tohoto doktorského programu.

Pro nový studijní obor nové laboratoře

Pro potřeby experimentální výuky a výzkumu vybudovaly čtyři katedry ČVUT společně specializované laboratoře, např. laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř forenzních analýz jaderných materiálů a materiálů dvojího užití nebo laboratoř detekce jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření.

„Naše laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výzkumné a výukové činnosti v oblasti tzv. etického hackování, penetračního testování a počítačových forenzních věd. Počítačová infrastruktura laboratoře umožňuje rychlou přestavbu a obnovu předchozích nastavení počítačů, síťových prvků a jejich propojení. Laboratoř nám umožňuje vytvořit zranitelné systémy (virtuální i fyzické), flexibilně nastavit síťovou strukturu, instalovat firewally, nasadit malware, provést útoky či hledat digitální artefakty,“ popisuje prof. Róbert Lórencz z Katedry informační bezpečnosti FIT.

„Laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výuku a výzkum v oblasti fyzické ochrany jaderných zařízení. Máme v ní různé detekční a zpožďovací prvky zabezpečení jaderných elektráren včetně ústředen, kamerový systém a několik druhů vstupních a výstupních identifikačních systémů osob, včetně  biometriky. Specializovaný software HYPO nám umožňuje provádět návrhy systémů fyzické ochrany hypotetického jaderného zařízení a hodnocení kvality a efektivnosti těchto návrhů. V nejbližších dnech očekáváme příjezd americké stážistky z partnerské školy MIIS v Kalifornii, která v laboratoři stráví část své stáže u nás na katedře,“ uzavírá doc. Sklenka.

Více informací o doktorském programu najdete na: https://nssf.fjfi.cvut.cz/

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail