Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Vytvořila ho Katedra jaderných reaktorů (KJR) ve spolupráci s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ), Katedrou jaderné chemie (KJCH) a Katedrou informační bezpečnosti Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Jednou z hlavních charakteristik programu je velký důraz na experimentální výuku v oblasti zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů, ale také na forenzní analýzy jaderných materiálů.
„Na ČVUT se výuce a výzkumu v oblasti zabezpečení jaderných zařízení zatím nikdo systematicky nevěnoval, proto jsme se před pár roky domluvili s kolegy z dalších dvou kateder FJFI a jedné z FIT, abychom tuto mezeru zaplnili a vytvořili multidisciplinární doktorský studijní program Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů,“ říká doc. Ľubomír Sklenka z KJR, který je i garantem tohoto doktorského programu.
Pro nový studijní obor nové laboratoře
Pro potřeby experimentální výuky a výzkumu vybudovaly čtyři katedry ČVUT společně specializované laboratoře, např. laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř forenzních analýz jaderných materiálů a materiálů dvojího užití nebo laboratoř detekce jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření.
„Naše laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výzkumné a výukové činnosti v oblasti tzv. etického hackování, penetračního testování a počítačových forenzních věd. Počítačová infrastruktura laboratoře umožňuje rychlou přestavbu a obnovu předchozích nastavení počítačů, síťových prvků a jejich propojení. Laboratoř nám umožňuje vytvořit zranitelné systémy (virtuální i fyzické), flexibilně nastavit síťovou strukturu, instalovat firewally, nasadit malware, provést útoky či hledat digitální artefakty,“ popisuje prof. Róbert Lórencz z Katedry informační bezpečnosti FIT.
„Laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výuku a výzkum v oblasti fyzické ochrany jaderných zařízení. Máme v ní různé detekční a zpožďovací prvky zabezpečení jaderných elektráren včetně ústředen, kamerový systém a několik druhů vstupních a výstupních identifikačních systémů osob, včetně biometriky. Specializovaný software HYPO nám umožňuje provádět návrhy systémů fyzické ochrany hypotetického jaderného zařízení a hodnocení kvality a efektivnosti těchto návrhů. V nejbližších dnech očekáváme příjezd americké stážistky z partnerské školy MIIS v Kalifornii, která v laboratoři stráví část své stáže u nás na katedře,“ uzavírá doc. Sklenka.
Více informací o doktorském programu najdete na: https://nssf.fjfi.cvut.cz/
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.