Studenti

Článků v rubrice: 347

Nový obor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Vytvořila ho Katedra jaderných reaktorů (KJR) ve spolupráci s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ), Katedrou jaderné chemie (KJCH) a Katedrou informační bezpečnosti Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Jednou z hlavních charakteristik programu je velký důraz na experimentální výuku v oblasti zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů, ale také na forenzní analýzy jaderných materiálů.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT))

„Na ČVUT se výuce a výzkumu v oblasti zabezpečení jaderných zařízení zatím nikdo systematicky nevěnoval, proto jsme se před pár roky domluvili s kolegy z dalších dvou kateder FJFI a jedné z FIT, abychom tuto mezeru zaplnili a vytvořili multidisciplinární doktorský studijní program Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů,“ říká doc. Ľubomír Sklenka z KJR, který je i garantem tohoto doktorského programu.

Pro nový studijní obor nové laboratoře

Pro potřeby experimentální výuky a výzkumu vybudovaly čtyři katedry ČVUT společně specializované laboratoře, např. laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení, laboratoř forenzních analýz jaderných materiálů a materiálů dvojího užití nebo laboratoř detekce jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření.

„Naše laboratoř kybernetické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výzkumné a výukové činnosti v oblasti tzv. etického hackování, penetračního testování a počítačových forenzních věd. Počítačová infrastruktura laboratoře umožňuje rychlou přestavbu a obnovu předchozích nastavení počítačů, síťových prvků a jejich propojení. Laboratoř nám umožňuje vytvořit zranitelné systémy (virtuální i fyzické), flexibilně nastavit síťovou strukturu, instalovat firewally, nasadit malware, provést útoky či hledat digitální artefakty,“ popisuje prof. Róbert Lórencz z Katedry informační bezpečnosti FIT.

„Laboratoř fyzické bezpečnosti jaderných zařízení je určena pro výuku a výzkum v oblasti fyzické ochrany jaderných zařízení. Máme v ní různé detekční a zpožďovací prvky zabezpečení jaderných elektráren včetně ústředen, kamerový systém a několik druhů vstupních a výstupních identifikačních systémů osob, včetně  biometriky. Specializovaný software HYPO nám umožňuje provádět návrhy systémů fyzické ochrany hypotetického jaderného zařízení a hodnocení kvality a efektivnosti těchto návrhů. V nejbližších dnech očekáváme příjezd americké stážistky z partnerské školy MIIS v Kalifornii, která v laboratoři stráví část své stáže u nás na katedře,“ uzavírá doc. Sklenka.

Více informací o doktorském programu najdete na: https://nssf.fjfi.cvut.cz/

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fúzní omyly….

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?

Letní soutěž na Infocentrech ČEZ

Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail