Hledání

V týdnu od 2. do 8. května 2019 bylo Spojené království zásobováno elektřinou, aniž by byl spálen jediný kilogram uhlí. Mohou být Britové nadšeni? Zatímco jedni to vítali jako známku toho, že se země stává zelenou, celkový obraz je méně povzbuzující.

Po vzoru vyspělých západních zemí slavíme i u nás již pátým rokem Dny vědy, letos dokonce celý Týden vědy. Všichni, kdo máte to štěstí, že jste obdařeni touhou po vědění a zajímáte se o nejnovější pokroky vědy a techniky, udělejte si značku do kalendáře: 14.

Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.

Ve dnech od 1. do 13. listopadu 2016 se uskuteční již šestnáctý ročník Týdne vědy a techniky AV ČR, největšího vědeckého festivalu v České republice. Letošní program se nese v duchu motta „Za hranice známého“ a obsahuje přes 500 akcí, ve kterých jsou zahrnuty přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a další aktivity napříč všemi vědeckými obory.

Přednášky, besedy, výstavy, projekce a interaktivní hry pro studenty a širokou veřejnost – to je týden vědy a techniky pořádaný každý rok Akademií věd ČR. Ten letošní se koná ve dnech 3. – 9. listopadu 2003 a AV ČR ho pořádá ve spolupráci s Britskou radou a Grantovou agenturou ČR.

Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá.

Už dvacet let, vždy v druhé polovině června, se koná na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Týden vědy. Je to akce pro středoškolské studenty, kteří zde mají možnost si vyzkoušet práci na vědeckých projektech s fyzikální, chemickou, matematickou nebo informatickou tématikou.

Od roku 2010 je nástupcem populárního Fyzikálního týdne, takže se jedná už o 17. ročník. Je určen pro studenty středních škol. Proběhne od 14. do 18. 6. 2015 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Větrné elektrárny nejsou – jak by se to mohlo zdát díky zvyšující se frekvenci této tematiky v médiích – vynálezem posledních desetiletí. Energii větru využívaly tisíce let primitivní plachetnice přírodních národů i elegantní klipery, vrcholná díla éry velkých plachetnic, na souši byly větru do cesty stavěny větrné mlýny.

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě. To a obliba vytápění dřevem způsobují rostoucí poptávku po krbových a kamnových systémech.