Hledání

Na začátku května, v době, kdy se studenti připravují na ústní část maturitních zkoušek, proběhl v americkém Houstonu další ročník mezinárodní soutěže vědeckých projektů I‑SWEEEP, neboli International Sustainable World – Energy Engineering Environment – Project Olympiad.

Po silnicích se valí tisíce aut, na každém rohu se něco vrtá a staví, mobilní telefony nepřestávají zvonit. Platíme daň za moderní život. Také byste chtěli alespoň občas všechen ten randál vypnout? Nejste sami.

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry

Když v roce 2024 přistáli první lidé na Marsu, byla to Rudá planeta, jejíž barva připomínala boha války, po kterém je pojmenována. S minimální atmosférou a teplotami hluboko pod zvyklostmi naší matičky Země byla tehdy jen zajímavým objektem vědeckého bádání.

Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.

Před čtyřmi roky se předpokládalo, že nastává renesance jaderné energetiky. Dnes jsou však jaderné elektrárny postupně odstavovány z provozu, a to dokonce i před ukončením své životnosti. V poslední době byla například uzavřena jaderná elektrárna v Cumbrii za 15 miliard liber.

Největší hrozbu pro jaderné elektrárny nepředstavují ani teroristické útoky, ani extrémní živelné pohromy, ale stav „bezproudí“. Jak je na podobné riziko připravena Jaderná elektrárna Dukovany, která se ke svým 30 letům provozu chystá přidat dalších nejméně deset?

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem.

Mnoho světových zemí sází na jadernou energetiku, vidí v ní čistý a bezpečný zdroj elektrické energie. Zejména v Evropě půjde o nezbytnou součást moderního energetického mixu.

Více než půlstoletí se člověk snaží poznat a ovládnout nejbližší okolí mateřské planety Země, prozkoumat Měsíc a vydat se ke vzdálenějším planetám sluneční soustav. Automatické vesmírné sondy obvykle vystačí s menším zdrojem elektřiny, ale dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru vyžaduje podstatně větší výkon velmi spolehlivého zdroje.