Astronomie

Článků v rubrice: 128

Jupiter ztratil pruh

Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.

Fotogalerie (2)
Jupiter s pruhem a bez

Jupiter má široké oblačné pásy různých barev, přičemž jeho typickými znaky jsou dva široké hnědé pruhy okolo rovníku. Jižní (South Equatorial Belt, SEB) se nyní vytratil a zanechal po sobě bílé prázdno. Proměna vyvolala bouřlivé debaty mezi planetárními astronomy – netuší, co ji způsobilo. Domnívají se, že pás nezmizel, ale pouze jej zakryl oblak bílých čpavkových mraků, které se dostaly nad tmavou plochu jižního pásu. Předpokládají, že znovuobjevení pruhu doprovodí dramatické efekty se spoustou bouří a vírů, které rozčeří Jupiterovu atmosféru.

Není to však poprvé, co jižní pás zmizel. Jeho vytracení se projevilo v letech 1973-1975, 1989-1990, 1993 a 2007. Jde o jednu z mnoha záhad, které největší planetu našeho slunečního systému obklopují. Nikdo například neví, proč jsou ony pásy hnědé, proč může jeden čas od času zmizet, zatímco druhý zůstává, a co způsobí jeho objevení.

Absence pásů způsobila, že se další mysteriózní objekt této planety, Velká červená skvrna, ocitla obklopena takřka dokonale bílým okolím. Gigantická bouře se točí v atmosféře Jupitera už stovky let aniž by kdokoliv tušil, co ji pohání a co vlastně způsobuje její barvu.

Web: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/20may_loststripe

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail