Astronomie

Článků v rubrice: 128

Jupiter ztratil pruh

Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.

Fotogalerie (2)
Jupiter s pruhem a bez

Jupiter má široké oblačné pásy různých barev, přičemž jeho typickými znaky jsou dva široké hnědé pruhy okolo rovníku. Jižní (South Equatorial Belt, SEB) se nyní vytratil a zanechal po sobě bílé prázdno. Proměna vyvolala bouřlivé debaty mezi planetárními astronomy – netuší, co ji způsobilo. Domnívají se, že pás nezmizel, ale pouze jej zakryl oblak bílých čpavkových mraků, které se dostaly nad tmavou plochu jižního pásu. Předpokládají, že znovuobjevení pruhu doprovodí dramatické efekty se spoustou bouří a vírů, které rozčeří Jupiterovu atmosféru.

Není to však poprvé, co jižní pás zmizel. Jeho vytracení se projevilo v letech 1973-1975, 1989-1990, 1993 a 2007. Jde o jednu z mnoha záhad, které největší planetu našeho slunečního systému obklopují. Nikdo například neví, proč jsou ony pásy hnědé, proč může jeden čas od času zmizet, zatímco druhý zůstává, a co způsobí jeho objevení.

Absence pásů způsobila, že se další mysteriózní objekt této planety, Velká červená skvrna, ocitla obklopena takřka dokonale bílým okolím. Gigantická bouře se točí v atmosféře Jupitera už stovky let aniž by kdokoliv tušil, co ji pohání a co vlastně způsobuje její barvu.

Web: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/20may_loststripe

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Letní univerzita otevřela studentům dveře pro práci v jaderné energetice

Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity pořádané Skupinou ČEZ. Během dvou týdnů absolvovali v Jaderné elektrárně Temelín ...

Jak metabolismus utváří život

Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky.

30 let malé vodní elektrárny, která přežila již několik povodní

Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii.

Umělou inteligencí proti lidským chybám

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 ...

Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail