Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.
Jupiter má široké oblačné pásy různých barev, přičemž jeho typickými znaky jsou dva široké hnědé pruhy okolo rovníku. Jižní (South Equatorial Belt, SEB) se nyní vytratil a zanechal po sobě bílé prázdno. Proměna vyvolala bouřlivé debaty mezi planetárními astronomy – netuší, co ji způsobilo. Domnívají se, že pás nezmizel, ale pouze jej zakryl oblak bílých čpavkových mraků, které se dostaly nad tmavou plochu jižního pásu. Předpokládají, že znovuobjevení pruhu doprovodí dramatické efekty se spoustou bouří a vírů, které rozčeří Jupiterovu atmosféru.
Není to však poprvé, co jižní pás zmizel. Jeho vytracení se projevilo v letech 1973-1975, 1989-1990, 1993 a 2007. Jde o jednu z mnoha záhad, které největší planetu našeho slunečního systému obklopují. Nikdo například neví, proč jsou ony pásy hnědé, proč může jeden čas od času zmizet, zatímco druhý zůstává, a co způsobí jeho objevení.
Absence pásů způsobila, že se další mysteriózní objekt této planety, Velká červená skvrna, ocitla obklopena takřka dokonale bílým okolím. Gigantická bouře se točí v atmosféře Jupitera už stovky let aniž by kdokoliv tušil, co ji pohání a co vlastně způsobuje její barvu.
Web: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/20may_loststripe
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.