3D tisk v roce 2026
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.
Jupiter má široké oblačné pásy různých barev, přičemž jeho typickými znaky jsou dva široké hnědé pruhy okolo rovníku. Jižní (South Equatorial Belt, SEB) se nyní vytratil a zanechal po sobě bílé prázdno. Proměna vyvolala bouřlivé debaty mezi planetárními astronomy – netuší, co ji způsobilo. Domnívají se, že pás nezmizel, ale pouze jej zakryl oblak bílých čpavkových mraků, které se dostaly nad tmavou plochu jižního pásu. Předpokládají, že znovuobjevení pruhu doprovodí dramatické efekty se spoustou bouří a vírů, které rozčeří Jupiterovu atmosféru.
Není to však poprvé, co jižní pás zmizel. Jeho vytracení se projevilo v letech 1973-1975, 1989-1990, 1993 a 2007. Jde o jednu z mnoha záhad, které největší planetu našeho slunečního systému obklopují. Nikdo například neví, proč jsou ony pásy hnědé, proč může jeden čas od času zmizet, zatímco druhý zůstává, a co způsobí jeho objevení.
Absence pásů způsobila, že se další mysteriózní objekt této planety, Velká červená skvrna, ocitla obklopena takřka dokonale bílým okolím. Gigantická bouře se točí v atmosféře Jupitera už stovky let aniž by kdokoliv tušil, co ji pohání a co vlastně způsobuje její barvu.
Web: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/20may_loststripe
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.