Na ty okamžiky do smrti nezapomenu. Člověk může o úplném zatmění číst, může si prohlédnout stohy fotografií. Nic však nepřekoná vlastní zkušenost. Jakákoli konzerva – ať již textová nebo grafická – je pouze mdlým odvarem skutečnosti.
Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
