Astronomie

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?

Na světě je jen pět nebo šest meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, které mají přesně určenou dráhu nejen v atmosféře, ale i ve Sluneční soustavě. Meteorit Morávka je jedním z nich. A má další dva superlativy: Je to první takový případ, kdy se jedná o denní bolid. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší.

Integrace České republiky do Evropy probíhá i ve vesmíru. Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou agenturou pro kosmický výzkum ESA (European Space Agency), uzavřená v listopadu 1996, umožnila účast českých vědeckých týmů na projektech této organizace.

Na ty okamžiky do smrti nezapomenu. Člověk může o úplném zatmění číst, může si prohlédnout stohy fotografií. Nic však nepřekoná vlastní zkušenost. Jakákoli konzerva – ať již textová nebo grafická – je pouze mdlým odvarem skutečnosti.

Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?