Astronomie

Víte, že jeden z nejpřevratnějších objevů roku 2002 pomohla uskutečnit jaderná fyzika? V červnu oběhla média zpráva o objevení velkých zásob vody na planetě Mars. Ukrývá se těsně pod povrchem ve formě ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr, který na své palubě přinesla loď NASA Mars Odyssey.

Docela jistě už vás někdy někdo chlácholil slovy: „ Nic si z toho nedělej, jsou věci mezi nebem a zemí, se kterými prostě nehneš!„ Pro astronomy je jednou z „těch věcí mezi nebem a zemí„ atmosféra. V posledních letech se však ukazuje, že nebude třeba vždy opouštět zemský povrch, abychom se jejího špatného vlivu na pozorování zbavili. Technický zázrak, který to dokáže, si říká „adaptivní optika„ (dále jen AO).

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?

Na světě je jen pět nebo šest meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, které mají přesně určenou dráhu nejen v atmosféře, ale i ve Sluneční soustavě. Meteorit Morávka je jedním z nich. A má další dva superlativy: Je to první takový případ, kdy se jedná o denní bolid. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší.

Integrace České republiky do Evropy probíhá i ve vesmíru. Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou agenturou pro kosmický výzkum ESA (European Space Agency), uzavřená v listopadu 1996, umožnila účast českých vědeckých týmů na projektech této organizace.