Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Když zvedneme hlavu a podíváme se na nebe, uvidíme Slunce, mraky, měsíc, hvězdy – a téměř vždy také nějaké letadlo. V silniční zácpě si mnohdy stěžujeme, jak ta doprava neúnosně houstne, a jak to je nebezpečné. Zamysleli jsme se někdy nad tím, jak houstne doprava nad našimi hlavami? Ti, co rádi brousí internetem a všelijakými chytrými aplikacemi, si to můžou vychutnat na www.flightradar24.com a Flightradar24 apps.
Flightradar24 je sledovač živé letecké dopravy po celém světě. Kombinuje data z různých zdrojů včetně ADS-B, MLAT a FAA spolu s daty letových řádů, letišť a leteckých společností a vytváří tak unikátní pohled na letecký provoz. Jak funguje?
ADS-B
Základní technologie, pomocí které Flightradar24 získává informace o letech, se jmenuje automatic dependent surveillance-broadcast (ADS-B). Funguje takto:
ADS-B je relativně nová technologie, která je stále ještě ve vývoji, a proto se při řízení letového provozu zatím téměř nepoužívá. Odhadem asi 70 % komerčních osobních letů (80 % v Evropě, 55 % v USA) je vybaveno ADS-B transpondéry. Celkově to v letectví bude asi méně než 20 %, ale podíl stále stoupá, protože v roce 2020 má být toto vybavení pro letadla na celém světě povinné. Poté ADS-B nahradí radary, dnes nejběžnější metody sledování.
Flightradar24 má po celém světě síť více než 8 000 ADS-B přijímačů. Používá vysokou frekvenci (1 090 MHz), takže pokrytí jednoho přijímače je limitováno na okruh (bublinu) 250-450 km (150-250 mil). Čím dále je letadlo od přijímače, tím výše musí být, aby jej přijímač zachytil. Nad oceány je pokrytí kvůli vzdálenostnímu limitu obtížné. V obvyklé letové výšce 10 000 m nad zemí pokryje Flightradar24 celé území Evropy a téměř celé USA. Dobře pokrytá je také Kanada, Mexiko, Karibik, Venezuela, Kolumbie, Ecuador, Peru, Brazílie, Jižní Afrika, Rusko, Střední východ, Pákistán, Indie, Čína, Tchaj-wan, Japonsko, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Austrálie a Nový Zéland.
MLAT
V některých oblastech vypočítává Flightradar24 pozici letadel, která nejsou vybavena technologií ADS-B, pomocí tzv. multilaterace (MLAT). Polohu letadla je zde možné vypočítat změřením času od vyslání signálu z letadla k jeho zachycení. Nezbytné jsou alespoň čtyři přijímače pro signál z téhož letadla. MLAT systém se skládá z centrálního stanoviště obsahujícího vybavení k zpracování signálu a ESM přijímač (electronic support measures) a dvě nebo tři boční stanoviště obsahující pouze ESM přijímač. Boční stanoviště přenášejí přijímané signály do centrálního stanoviště pomocí mikrovlnných pojítek. Centrální jednotka používá zjištěnou přenosovou prodlevu k určení TDOA (Time Difference of Arrival, časový rozdíl příchodu) pulsů z každého stanoviště. Pulsní TDOA mezi jednou boční stanicí a střední centrálou lokalizuje cíl na hyperboloidu. Druhá boční stanice poskytuje druhý TDOA a tudíž i druhý hyperboloid. Průnik těchto dvou hyperboloidů umístí cíl na úsečku poskytující 2D souřadnice pozice cíle (bez výšky). Třetí boční stanice poskytuje třetí hyperboloid, který při průniku s úsečkou poskytnutou dvěma předchozími stanicemi, zobrazí plnou 3D pozici cíle. Tento proces se nazývá multilaterace. Pokrytí se takto získá jen pro letadla pohybující se výše než asi 1 000 až 3 000 m nad zemí, protože pravděpodobnost zachycení signálu čtyřmi nebo více transpondéry roste s výškou objektu.
FAA
Data získává Flightradar24 také z Federální letecké správy USA (Federal Aviation Administration, FAA). Na rozdíl od ADS-B a MLAT v reálném čase, jsou data z FAA zpožděna o přibližně 5 minut z důvodu FAA regulací. Na mapě Flightradar24 jsou letadla založená na údajích FAA označena oranžově. Data FAA jsou založena na radarech, zahrnují tedy většinu pravidelných a komerčních letů nad USA, Kanadou a také velkou částí Atlantického a Tichého oceánu.
Flarm
Flarm je jednodušší verze ADS-B s kratším dosahem, primárně určená pro malá letadla, většinou kluzáky. Dosah Flarm přijímačů je mezi 20 a 100 km. Flarm přijímače se většinou instalují na malých letištích s velkým amatérským provozem pro sledování kluzáků okolo letiště.
Odhady
Když se letadlo dostane z dosahu užívaných systémů, udržuje Flightradar24 odhadovanou pozici letadla dvě hodiny, pokud je známa jeho destinace. Pro letadlo s neznámou destinací odhaduje polohu jen 10 minut. Poloha se vypočítává podle mnoha parametrů a většinou je docela přesná. V případě dlouhých letů však může být chyba odhadu až 100 km. V nastaveních programu na webstránce si můžete nastavit, jak dlouho chcete mít odhadovanou polohu letadla na mapě.
Jaká letadla na Flightradar24 uvidíte
Původně byl systém ADS-B určen pro civilní letadla s více než 100 pasažéry. Nyní ho využívají i menší letadla. Dokud nebude povinný, je čistě na uvážení výrobce nebo majitele zda ho instaluje. Všechny tyto běžné modely obvykle ADS-B transpondér mají a jsou tedy na Flightradar24 viditelné:
Modely letadel, která nemají ADS-B transpondér a nejsou na Flightradar24 viditelná:
V tomto výčtu však existuje spousta výjimek na obě strany.
V regionech pokrytých systémy MLAT, FAA nebo Flarm je většina letadel viditelná bez ohledu na jejich typ. Jsou vidět i helikoptéry, kluzáky a vrtulová letadla. Pokrytí MLAT je však omezeno na regiony, kde je dostatek FR24 přijímačů a na letadla letící ostatečně vysoko. FAA obvykle nesleduje provoz bez leteckých plánů. Z bezpečnostních nebo soukromých důvodů jsou informace o některých letech či letadlech zablokovány. Mapa by tedy byla ve skutečnosti daleko hustší!
Flightradar24 závisí na práci dobrovolníků po celém světě. Máte-li i vy zájem se podílet, informace jak získat přijímací zařízení a jak spolupracovat najdete zde: https://www.flightradar24.com/add-coverage.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.