Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Památce Tesly a Kolbena

Veřejný prostor v Dejvicích, Vysočanech, ale i na Vinohradech nově připomíná dvě významné osobnosti spjaté s naší historií elektrotechniky – Nikolu Teslu a Emila Kolbena.

Fotogalerie (2)
Největší pomník na památku Nikoly Tesly na světě je situovaný v pražských Dejvicích (foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin)

Rozvoj elektrotechniky a posléze energetického průmyslu by nebyl možný bez Nikoly Tesly. Než se stal slavným fyzikem a konstruktérem, pobyl v Praze. Nedaleko ČVUT ho od 4. září 2014 připomíná umělecké ztvárnění elektrického výboje. Mladý Tesla, jemuž někteří lidé ve své době přisuzovali až nadpřirozené schopnosti, navštěvoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde se cvičil v experimentální fyzice u českého fyzika docenta Karla Domalípa.

Svedl je dohromady společný zájem o elektrotechniku

Nikolu Teslu svedl později stejný zájem o elektrotechniku dohromady s českým rodákem Emilem Kolbenem, který odjel na studijní cestu do USA, kde se brzy stal spolupracovníkem T. A. Edisona. V roce 1889 byl Kolben přizván ke zkouškám vícefázových elektromotorů do newyorských laboratoří firmy Tesla Electric Company, což ho ovlivnilo v jeho specializaci na střídavý proud.

 

Tesla se s Kolbenem shodl ve stylu práce založeném na tehdejších vědeckých poznatcích a teoriích. Po návratu domů se Kolben stal jedním z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů. Ačkoli ho od června letošního roku připomíná pamětní deska na jeho někdejší vinohradské vile, jméno Emila Kolbena je v povědomí veřejnosti spojeno zejména s vysočanskou „Kolbenkou“; jeho jméno nese i přilehlá dopravní tepna a zdejší stanice metra. Od 10. září obohacuje tuto oblast také pomník na náměstí OSN, který lidem připomíná nejenom zdejší slavnou postavu, ale i skutečnost, že život výjimečného muže ukončila nacistická zvůle (zahynul v Terezíně v roce 1943 a shodou okolností ve stejném roce zemřel i Nikola Tesla). Pomník zobrazuje Kolbena a jeho spolupracovníky z amerických Edisonových dílen, kteří stejně jako on zemřeli v koncentračním táboře nebo na válečných bojištích.

Nezbývá než konstatovat, že se tato symbolika stává v současné mezinárodní situaci nanejvýš živým mementem.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail