Bez zařazení

Článků v rubrice: 452

Památce Tesly a Kolbena

Veřejný prostor v Dejvicích, Vysočanech, ale i na Vinohradech nově připomíná dvě významné osobnosti spjaté s naší historií elektrotechniky – Nikolu Teslu a Emila Kolbena.

Fotogalerie (2)
Největší pomník na památku Nikoly Tesly na světě je situovaný v pražských Dejvicích (foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin)

Rozvoj elektrotechniky a posléze energetického průmyslu by nebyl možný bez Nikoly Tesly. Než se stal slavným fyzikem a konstruktérem, pobyl v Praze. Nedaleko ČVUT ho od 4. září 2014 připomíná umělecké ztvárnění elektrického výboje. Mladý Tesla, jemuž někteří lidé ve své době přisuzovali až nadpřirozené schopnosti, navštěvoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde se cvičil v experimentální fyzice u českého fyzika docenta Karla Domalípa.

Svedl je dohromady společný zájem o elektrotechniku

Nikolu Teslu svedl později stejný zájem o elektrotechniku dohromady s českým rodákem Emilem Kolbenem, který odjel na studijní cestu do USA, kde se brzy stal spolupracovníkem T. A. Edisona. V roce 1889 byl Kolben přizván ke zkouškám vícefázových elektromotorů do newyorských laboratoří firmy Tesla Electric Company, což ho ovlivnilo v jeho specializaci na střídavý proud.

 

Tesla se s Kolbenem shodl ve stylu práce založeném na tehdejších vědeckých poznatcích a teoriích. Po návratu domů se Kolben stal jedním z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů. Ačkoli ho od června letošního roku připomíná pamětní deska na jeho někdejší vinohradské vile, jméno Emila Kolbena je v povědomí veřejnosti spojeno zejména s vysočanskou „Kolbenkou“; jeho jméno nese i přilehlá dopravní tepna a zdejší stanice metra. Od 10. září obohacuje tuto oblast také pomník na náměstí OSN, který lidem připomíná nejenom zdejší slavnou postavu, ale i skutečnost, že život výjimečného muže ukončila nacistická zvůle (zahynul v Terezíně v roce 1943 a shodou okolností ve stejném roce zemřel i Nikola Tesla). Pomník zobrazuje Kolbena a jeho spolupracovníky z amerických Edisonových dílen, kteří stejně jako on zemřeli v koncentračním táboře nebo na válečných bojištích.

Nezbývá než konstatovat, že se tato symbolika stává v současné mezinárodní situaci nanejvýš živým mementem.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů

Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...

Evropa chystá nové jaderné reaktory

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail