Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Při své práci obchoduje s obtížně uchopitelným, přímo nehmotným zbožím, s elektřinou. Ta se sice nedá skladovat, dá se ale nakupovat i prodávat – v závislosti na tom, kolik se jí vyrobí. Je to tak trochu adrenalinový sport. Přestože objekt obchodování je nehmotný, sebemenší chyba může mít velmi hmotné následky.
Aktivní dispečink funguje nepřetržitě, pracovníci se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Denní směna začíná v šest ráno. Jan Mezera doráží chvíli před šestou. Hned po příchodu ho čeká převzetí směny. S kolegou, který končí noční, probere, co se událo, v jakých hodinách se obchodovalo a aktuální likviditu burzy, ale také aktuální stav produkce z obnovitelných zdrojů v Německu, stav portfolia elektráren ČEZ (rizika, výpadky, plánované najíždění) apod. Na burze se elektřina obchoduje 24 hodin denně, je třeba zohlednit všechny aspekty rizika daného obchodního případu. „Záleží na rozhodnutí obchodníka, jakou obchodní strategii zvolí, jeho rozhodnutí vždy vychází z jeho technických i obchodních znalostí,“ vysvětluje Jan Mezera. Při své práci úzce spolupracuje s kolegy z technického dispečinku. Zasahuje tak i přímo do řízení výroby elektřiny. Společně upravují výkon zdrojů pro optimální výrobní diagram.
Káva je nezbytnou pracovní pomůckou Jana Mezery, udržuje ho v bdělosti po celou dobu směny. „Někteří kolegové dávají přednost energy drinkům, já si zatím vystačím s kávou a čajem,“ říká s úsměvem.
Po dvanácti hodinách končí Janu Mezerovi směna a může jít domů. Zítra ho čeká další „dvanáctka“, pak další, pak se může těšit na dva dny volna. Ve volných dnech rád vyrazí do přírody, aby si vyčistil hlavu. „Stačí jedno ukliknutí na energetické burze – a milionový průšvih je na světě,“ říká Jan Mezera. Nejen tato skutečnost mu znemožňuje po práci úplně „vypnout“. „Určitě pro mě s opuštěním obchodního sálu směna nekončí, zapomenout na práci jsem schopen až tak po třech dnech souvislého volna,“ dodává s úsměvem.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.