Co dělá obchodník s elektřinou

Při své práci obchoduje s obtížně uchopitelným, přímo nehmotným zbožím, s elektřinou. Ta se sice nedá skladovat, dá se ale nakupovat i prodávat – v závislosti na tom, kolik se jí vyrobí. Je to tak trochu adrenalinový sport. Přestože objekt obchodování je nehmotný, sebemenší chyba může mít velmi hmotné následky.

Aktivní dispečink funguje nepřetržitě, pracovníci se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Denní směna začíná v šest ráno. Jan Mezera doráží chvíli před šestou. Hned po příchodu ho čeká převzetí směny. S kolegou, který končí noční, probere, co se událo, v jakých hodinách se obchodovalo a aktuální likviditu burzy, ale také aktuální stav produkce z obnovitelných zdrojů v Německu, stav portfolia elektráren ČEZ (rizika, výpadky, plánované najíždění) apod. Na burze se elektřina obchoduje 24 hodin denně, je třeba zohlednit všechny aspekty rizika daného obchodního případu. „Záleží na rozhodnutí obchodníka, jakou obchodní strategii zvolí, jeho rozhodnutí vždy vychází z jeho technických i obchodních znalostí,“ vysvětluje Jan Mezera. Při své práci úzce spolupracuje s kolegy z technického dispečinku. Zasahuje tak i přímo do řízení výroby elektřiny. Společně upravují výkon zdrojů pro optimální výrobní diagram.

Káva je nezbytnou pracovní pomůckou Jana Mezery, udržuje ho v bdělosti po celou dobu směny. „Někteří kolegové dávají přednost energy drinkům, já si zatím vystačím s kávou a čajem,“ říká s úsměvem.

Po dvanácti hodinách končí Janu Mezerovi směna a může jít domů. Zítra ho čeká další „dvanáctka“, pak další, pak se může těšit na dva dny volna. Ve volných dnech rád vyrazí do přírody, aby si vyčistil hlavu. „Stačí jedno ukliknutí na energetické burze – a milionový průšvih je na světě,“ říká Jan Mezera. Nejen tato skutečnost mu znemožňuje po práci úplně „vypnout“. „Určitě pro mě s opuštěním obchodního sálu směna nekončí, zapomenout na práci jsem schopen až tak po třech dnech souvislého volna,“ dodává s úsměvem.

Hledání kompromisu

Podstatou práce Jana Mezery je co nejlépe a za co nejvíc prodat vyrobenou elektřinu. Spolu s technickým dispečerem dává dohromady optimální diagram výroby na základě výrobních možností a tržních příležitostí. To všechno pro dodávku elektřiny do sítě během několika málo následujících hodin. Při své směně je neustále v kontaktu s pracovníky technického dispečinku – sedí s nimi u jednoho stolu. „Máme společný cíl, kterým je zisk, samozřejmě za předpokladu dodržení pravidel bezpečnosti provozu zdrojů.“ Výsledkem práce aktivního dispečinku pak musí být zejména maximalizace hrubé marže, jejíž podmínkou je jak snaha o maximalizaci zisku, tak snaha o minimalizaci ztrát. „Zpočátku jsme se občas s kolegy technickými dispečery dostávali do menších názorových střetů, teď už ale máme společnou řeč a spolupráce v týmu aktivního dispečinku funguje na sto procent,“ říká Jan Mezera.

Poslední do party

S konceptem aktivního dispečinku, který spojil do společných služeb na dispečinku technické dispečery a obchodníky, se začalo zlehka experimentovat před třemi až čtyřmi lety. Tým obchodních dispečerů vznikal postupně, Jan Mezera do něj jako zatím poslední člen přibyl před rokem poté, co dokončil studium elektroenergetiky na Západočeské univerzitě v Plzni a krátce pobyl v zahraničí „na zkušené“. S titulem inženýra se ale nespokojil – při práci ještě zvládá pokračovat v doktorském studiu elektroenergetiky na domovské fakultě v Plzni. „Chci si co nejvíce rozšiřovat obzory, dokud jsem mladý a hlava to zvládá pobrat,“ říká s úsměvem.