Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Národní divadlo zelenější

Pražské Národní divadlo pokračuje v zavádění prvků a technologií pro udržitelný provoz a dosahování energetických úspor. Nejnovějším počinem je vybavení modernizovaných podzemních garáží pod náměstím Václava Havla trojicí stojanů, které umožní návštěvníkům první české scény doplnit energii v bateriích jejich elektromobilů. Spolupráce Národního divadla s ČEZ ESCO již dříve prokázala, že provoz energetických úsporných řešení v historických budovách dokáže české první scéně přinést úspory ve výši desítek milionů korun. Původní dobíjecí stojan ČEZ fungoval v garážích první scény od roku 2014. Nyní zde můžou v jednu chvíli čerpat energii čtyři elektromobily. Od roku 2008 společnosti skupiny ČEZ ESCO instalovaly v budovách Národního divadla moderní energetická řešení, která uspořila již více než 50 milionů tun emisí CO2

Fotogalerie (1)
Dobíjecí stanice pro elektromobily v podzemí Národního divadla (zdroj ČEZ)

 „Národní divadlo se na své cestě k udržitelnému provozu stalo jedním ze symbolů pro spojení historické architektury s moderními energetickými úspornými postupy. Na naší střeše vyrábějí solární panely bezemisní elektřinu, provozní zázemí divadla využívá k chlazení vodu z Vltavy a inteligentní čidla umí nastavit optimální energetický provoz budovy podle počtu diváků. Úspory dosažené díky těmto opatřením už dávno překonaly investované prostředky, což je obzvlášť důležité v současné době rapidně rostoucích cen energií. Jako logické pokračování těchto kroků vnímáme vylepšení zázemí pro naše návštěvníky používající elektromobily,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian.

Národní divadlo jde už více než 10 let příkladem ostatním

Společně s firmou ČEZ ESCO připravilo vedení divadla výborný a mezinárodně oceňovaný projekt energetických úspor, který šetří miliony korun ročně.

  • V podzemí historické budovy pracuje tepelné čerpadlo, které umí při napojení na vltavskou vodu podle potřeby topit nebo chladit.
  • Teplo vznikající na osluněných fasádách budov, které je nutné chladit, se využívá pro vytápění neosluněných částí budov.
  • Čidla CO2 sledují stupeň „vydýchání" vnitřního vzduchu a podle toho se automaticky nastavuje výkon vzduchotechniky.
  • Teplo ze zahřátého oleje hydrauliky jevištní technologie se využívá k ohřevu teplé vody.
  • Roční úspora pitné vody představuje 10 naplněných olympijských bazénů.
  • Na střeše provozní budovy a Nové scény je citlivě umístěna fotovoltaická elektrárna, která je součástí hydroizolace střech, je vidět pouze shora a nijak nenarušuje architekturu okolí.
  • Pro Národní divadlo byla mj. vyvinuta speciální aplikace modelující provoz pro následujících 24 hodin podle využití jevišť a zkušeben, předpovědi počasí a tepelné charakteristiky budov. Touto cestou se dosáhlo další úspory v rozmezí 4 % - 7 % z celkové spotřeby tepla.
  • Náklady na realizaci všech opatření byly pokryty z budoucích úspor energie, které mělo ND smluvně garantováno, což je základní princip energetických služeb se zárukou úspor (EPC)

Navýšení počtu dobíjecích stanic pro elektromobily

Trojice nových dobíjecích stanic v podzemních garážích Národního divadla nahradila jeden původní stojan, který zde spolehlivě sloužil osm let. Každá ze stanic má uzamykatelné zásuvky o výkonu 22 kW, které dokážou dobít většinu kapacity baterií elektrických aut během jednoho divadelního představení. Jejich ovládání je velice intuitivní, stojan s řidiči komunikuje prostřednictvím displeje. Lidé se k dobíjení přihlašují buď pomocí mobilní aplikace nebo v případě zákazníků ČEZ díky RFID čipu.

Národní divadlo obnovilo provoz po požáru v roce 1883. Jeho spojení se Skupinou ČEZ na cestě k moderní energetice a energetickým úsporám se datuje od roku 2008, kdy společnost ENESA ze skupiny ČEZ ESCO začala všechny budovy spadajících pod Národní divadlo osazovat chytrými technologickými prvky. Počáteční investice ve výši 75 mil. korun, už přinesla úspory energií za více než 100 milionů korun a uspořila 50 tisíc tun emisí CO2, což je ekvivalent tří týdnů provozu uhelného bloku o výkonu 100 MW nebo roční provoz 14 000 osobních automobilů s dieselovým pohonem.

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?

  Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail