Oběžné kolo čerpadla vyrobené 3D technologií nainstalovali technici v Jaderné elektrárně Dukovany. Náhradní díly vyrobené 3D tiskem využívá ČEZ ve spolupráci se Škoda JS při údržbě v obou českých jaderných elektrárnách už několik měsíců. Tentokrát jde o první kovovou část z austenitické nerezové oceli, o průměru 190 mm, vážící několik kilogramů, kterou energetici použijí v nejaderné části zařízení v chemické úpravně vody.
Fotogalerie (3)
Inovativní řešení je cenné v případech, kdy chybějící zařízení není na trhu dostupné nebo má příliš dlouhé dodací lhůty. Kovové náhradní díly vyrobené 3D tiskem nasazuje ČEZ do zařízení v nejaderné části elektrárny k praktickému ověření jejich spolehlivosti. Do budoucna se předpokládá jejich postupné využití i pro ostatní části elektrárny. Je to další z kroků, který souvisí mimo jiné s posílením nezávislosti v dodávkách náhradních dílů i plánovaným minimálně šedesátiletým provozem jaderných bloků.
Před montáží prošlo oběžné kolo v akreditované materiálové laboratoři Tréninkového a realizačního centra ČEZ, a. s., řadou destruktivních testů a mechanických zkoušek k ověření mechanických vlastností materiálu, jako je například homogenita a porovnání mechanických vlastností s kovovým materiálem. Až na základě jejich výsledků vydali specialisté na kvalitu materiálu povolení k jeho použití. Obdobný rozsah testů plánují specialisté provést opět po roce, kdy čerpadlo demontují a danou součást podrobí další sérii testů.
Vedle rychlosti výroby je další výhodou 3D tisku schopnost výroby s požadovanou přesností hned při tisku bez nutnosti dalšího obrábění jako při klasické výrobě odléváním a možnost výroby tvarově náročných prvků s výslednou nižší hmotností.
ČEZ může ve spolupráci se ŠKODA JS vyrobit nebo přesněji řečeno vytisknout kovové díly až o hmotnosti 600 kilogramů. 3D tiskárny na výrobu největších kovových dílů má ŠKODA JS ve svém hlavním závodě v Plzni. Menší tiskárny, umožňující vykrývat operativní potřeby, jsou k dispozici v obou českých jaderných elektrárnách.
Jiří Bezděk
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
