Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Hádanka zvaná SUDOKU se vyvinula z latinského čtverce švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–1783).
V 80. letech minulého století se tyto hlavolamy rozšířily především v Japonsku. Půvab této populární hry hledání čísel spočívá ve více možnostech jak dojít ke správnému výsledku. U mnohých se způsob řešení problému mění se zkušenostmi nabytými během luštění předchozích sudoku. Obtížnost sudoku je dána nejen počtem napovězených číslic, ale i stavbou základní plné mřížky 81 číslic, nebo-li maticí 9 × 9. Zajímavostí je poznání, že minimální počet napovězených číslic nutných pro nalezení jediného správného řešení není zpravidla menší než 24. Některé sudoku publikované různými autory jsou vytvořeny pomocí počítačových programů, jiné jsou výsledkem přemýšlení nad čtverečkovaným listem papíru. Dnešní ukázka vznikla druhým způsobem v době, kdy u nás první sudoku začínaly vycházet.
Cílem hlavolamu je doplnit čísla od 1 do 9 do prázdných polí tak, aby se stejná čísla neopakovala v řádcích, sloupcích a menších 3 × 3 čtvercích. Zároveň se tedy na každém řádku, v každém sloupci a v každém menším čtverci musí vyskytovat všechna čísla od 1 do 9. Hádanka má jen jediné správné řešení.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.