Hádanka zvaná SUDOKU se vyvinula z latinského čtverce švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–1783).
V 80. letech minulého století se tyto hlavolamy rozšířily především v Japonsku. Půvab této populární hry hledání čísel spočívá ve více možnostech jak dojít ke správnému výsledku. U mnohých se způsob řešení problému mění se zkušenostmi nabytými během luštění předchozích sudoku. Obtížnost sudoku je dána nejen počtem napovězených číslic, ale i stavbou základní plné mřížky 81 číslic, nebo-li maticí 9 × 9. Zajímavostí je poznání, že minimální počet napovězených číslic nutných pro nalezení jediného správného řešení není zpravidla menší než 24. Některé sudoku publikované různými autory jsou vytvořeny pomocí počítačových programů, jiné jsou výsledkem přemýšlení nad čtverečkovaným listem papíru. Dnešní ukázka vznikla druhým způsobem v době, kdy u nás první sudoku začínaly vycházet.
Cílem hlavolamu je doplnit čísla od 1 do 9 do prázdných polí tak, aby se stejná čísla neopakovala v řádcích, sloupcích a menších 3 × 3 čtvercích. Zároveň se tedy na každém řádku, v každém sloupci a v každém menším čtverci musí vyskytovat všechna čísla od 1 do 9. Hádanka má jen jediné správné řešení.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
