Hádanka zvaná SUDOKU se vyvinula z latinského čtverce švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–1783).
V 80. letech minulého století se tyto hlavolamy rozšířily především v Japonsku. Půvab této populární hry hledání čísel spočívá ve více možnostech jak dojít ke správnému výsledku. U mnohých se způsob řešení problému mění se zkušenostmi nabytými během luštění předchozích sudoku. Obtížnost sudoku je dána nejen počtem napovězených číslic, ale i stavbou základní plné mřížky 81 číslic, nebo-li maticí 9 × 9. Zajímavostí je poznání, že minimální počet napovězených číslic nutných pro nalezení jediného správného řešení není zpravidla menší než 24. Některé sudoku publikované různými autory jsou vytvořeny pomocí počítačových programů, jiné jsou výsledkem přemýšlení nad čtverečkovaným listem papíru. Dnešní ukázka vznikla druhým způsobem v době, kdy u nás první sudoku začínaly vycházet.
Cílem hlavolamu je doplnit čísla od 1 do 9 do prázdných polí tak, aby se stejná čísla neopakovala v řádcích, sloupcích a menších 3 × 3 čtvercích. Zároveň se tedy na každém řádku, v každém sloupci a v každém menším čtverci musí vyskytovat všechna čísla od 1 do 9. Hádanka má jen jediné správné řešení.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
