Bez zařazení

Článků v rubrice: 401

Jak středoškoláci dělají vědu

Sama předsedkyně Akademie věd ČR paní Helena Illnerová se mohla přesvědčit, že vědecký dorost by byl, jen vědět, kde ho hledat a jak mu pomoci. Počátkem května proběhlo finále už 11. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, které pořádá za vydatné podpory ČEZ sdružení Amavet.

Fotogalerie (1)
Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Letos zvítězil projekt Jakuba Višňáka z Masarykovy střední školy chemické v Praze „Avoided crossing singletových stavů molekuly C2“, což přeloženo do lidštiny znamená, že se jedná o kvantově chemický výpočet elektronických, vibračních a rotačních stavů molekuly C2.
Jestli je vám divné, proč ta anglická slova, pak vězte, že studenti museli umět obhájit svou práci před porotou i v angličtině, protože odměnou pro prvních deset je účast na 5. evropské výstavě vědeckotechnických projektů mládeže ESE v Drážďanech.
Ve finále se objevilo i energetické téma, které zpracovali studenti Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu Jakub Schneider, Vojtěch Koudelka a Zdeňka Kučeravá: „Ekonomické využití solární a odpadní energie při provozu plaveckého bazénu ve Varnsdorfu“. Více informací přineseme v některém z příštích čísel.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...

Fontány diamantů doprovázejí rozpad superkontinentů

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.

Voda se skrývá mnohem hlouběji v zemském nitru, než jsme si mysleli

Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail