Bez zařazení

Začátkem 90. let výzkumníci zjistili, že po přidáním nanočástic do kapaliny se zvyšuje její tepelná vodivost. To byl velmi významný poznatek – chlazení strojních zařízení je totiž velmi nákladné například v energetice, u motorových vozidel nebo v elektronice. Zdálo se, že používání nanočástic přinese miliardové úspory energie. V důsledku protichůdných výsledků se však od dalšího vývoje upustilo. Po dvaceti letech se vědci začali tímto jevem opět zabývat. Otázkou je, proč zde nastalo tak dlouhé zpoždění ve výzkumu a zda mohou chladiva po přidání nanočástic splnit naše očekávání.

Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.

Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? V principu stejně, jako když lékaři používají rentgen ke zjištění zlomeniny kosti. Technici sledující mikroskopické praskliny a korozi na podvodním potrubí využívají podobnou technologii.

Lidem s různými postiženími dokáží výborně usnadňovat život asistenční pejsci – jsou to nejen společníci, ale hlavně pomocníci, pečovatelé a dokonce určitým způsobem zvládnou i zdravotní dozor. Co všechno se musí psí asistent naučit a jak posléze žije se svým „novým člověkem“? S takovými otázkami jsem vyrazila do pražského Motola, kde sídlí společnost Helppes. Ředitelka „psí univerzity“ Zuzana Daušová jen dokončí v počítači nějakou práci, než si sedneme, abychom se dobraly k odpovědím.

Jezero Bajkal již není známé jen tím, že jako nejhlubší (1 642 m) obsahuje asi 20 % všech zásob sladké vody na světě, ale i proto, že na jeho dně existuje velký energetický poklad – velké kusy ledu podobných hydrátů metanu. Pokud se k nim přiblížíte plamenem, hoří jako metan – dosud nejznámější a nejčistší fosilní palivo na světě.

Naši vzdálení prapředci pocházejí nikoliv z Afriky, ale z Asie, a to ze skleníkového světa bez dinosaurů. Hlas prvního primáta se poprvé ve zvířecím chóru ozval před více než 55 miliony lety ve svěžím deštném pralese, připomínajícím dnešní východní Asii. Začátkem června 2013 byla objevena fosílie, která naznačuje, jak asi náš prapředek vypadal. Jedná se o nejstarší kostru primáta, kterou archeologové objevili.