Bez zařazení

Čpavek se začal průmyslově vyrábět začátkem 20. století. Důležitou úlohu hrál v 2. světové válce, při udělování dvou Nobelových cen a znamenal také globální revoluci v zemědělství. Rostliny pěstované s využitím umělých dusíkatých hnojiv zajišťují výživu téměř 48 % světového obyvatelstva. Mohl by být v budoucnu i čistým zdrojem paliva? Při spalování čpavku vzniká jen vodní pára a dusík, jehož normální podíl v atmosféře činí až 78 %.

V České republice pečuje (Správa železniční a dopravní cesty SŽDC) o 9 470 km železničních tratí ve správě státu. Z toho je 1 907 km dvou- a vícekolejných. Celkem koleje na území státu měří 15 616 km. K tomu je třeba připočítat několik tisíc provozních i neprovozních vleček, důlních drah a soukromých tratí.

Lidstvo musí přestat používat atmosféru jako skládku odpadu – tak zní požadavek čtyř významných světových klimatologů, kteří 3. listopadu tohoto roku zveřejnili otevřený dopis adresovaný předním politikům, ekologickým organizacím a všem lidem, kterým záleží na budoucnosti naší planety.

Přední odborník na průmyslový design českého původu Arthur N. BecVar již v padesátých letech varoval svůj tým v oddělení domácích spotřebičů v GE, že spotřebitelé se nespokojí jen s líbivým stylem. Prosazoval přitom zaměření na využívání materiálů, úsporu energie a také na lidský faktor. V roce 1960 svému týmu zadal úkol navrhnout a sestavit kuchyň budoucnosti. Tým předpověděl indukční vařič, lednici s výrobníkem ledu a mrazničku. A brzy se máme dočkat i ultrazvukové myčky nádobí. Podle designérů nás v budoucnu v našich domácnostech čekají samozásobovací lednice a pračky skládající oblečení…

Mobilní telefony jsou v dnešní době již běžnou až nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Používáme je v práci i ve volném čase a řada z nás si myslí, že o svém mobilním telefonu ví prakticky vše… Platí to beze zbytku?

Představa dojet elektromobilem z Prahy do Ostravy bez dobíjení je v současné době z říše snů. Ale možná už ne na dlouho. Vědci z GE Global Research a Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho totiž vyvíjejí nový typ tekuté baterie pro elektromobily, který pracuje na bázi vody. Díky ní by vozidla s elektrickým pohonem mohla snadno dosáhnout dojezdové vzdálenosti téměř čtyři sta kilometrů a snad ji dokonce i překonat.