Bez zařazení

Při své práci obchoduje s obtížně uchopitelným, přímo nehmotným zbožím, s elektřinou. Ta se sice nedá skladovat, dá se ale nakupovat i prodávat – v závislosti na tom, kolik se jí vyrobí. Je to tak trochu adrenalinový sport. Přestože objekt obchodování je nehmotný, sebemenší chyba může mít velmi hmotné následky.

Od konce letošního srpna mohou diváci filmového sci-fi hitu „Elysium” obdivovat ocelového člověka nadaného nadlidskou silou. „Chodí“ mezi námi ale mnohem déle. Již o půl století dříve, než si zahrál ve filmu, ho veřejnosti v rámci programu „Rozšiřování lidských schopností” představila společnost GE.

Ve světě jsou elektrárny odpovědné za produkci přibližně 12 miliard tun CO₂ ročně. K tomuto číslu je třeba připočítat i 11 miliard tun emitovaných dalšími zdroji, například auty nebo lokálními topeništi. Tyto emise přispívají k tvorbě skleníkového efektu a ovlivňují atmosféru z hlediska globálního oteplování. Na druhé straně jsou však i potenciálními zdroji energie.

Výročí sta let od vytvoření modelu atomu Nielse Bohra připomene konference, kterou pořádá ve spolupráci se studenty Universitas katedra filosofie Univerzity Pardubice. Konference je určena zájemcům z řad akademické obce, studentům středních škol, jejich učitelům i veřejnosti. Konference se uskuteční 24. září 2013 od 9.00 hod v Divadle 29 (ulice Sv. Anežky České) v Pardubicích.

Na severu pokračuje honba za ropou, plynem a cennými minerály. Inuité z kanadské Arktidy, kteří se dosud zabývali jen lovem, se nyní zajímají o jinou kořist – jejich společnost Nunavut Resources Corp. požádala koncem září 2012 Wall Street o půjčku ve výši 18 milionů dolarů. Chtějí ji využít k prospekci v oblasti Kitikmeot na severu Kanady. V této oblasti o rozloze 500 000 km² hodlají objevit zlato, diamanty a lithium. Inuitští prospektoři reprezentují jen část velké honby za přírodními zdroji; ta zcela jistě přemění Arktidu brzy poté, co se zmenší její ledová čepička.

Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.