Bez zařazení

Článků v rubrice: 464

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů. Ne, tohle není sci-fi. Tohle je ÚDiF – Úžasné divadlo fyziky, projekt, který mění pohled na vědu u tisíců mladých lidí.

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů. Vědci také přeměnili použitý kuchyňský olej na různé recyklovatelné plasty s výjimečnou pevností. Některé produkty byly dokonce dostatečně odolné na to, aby utáhly auto.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia. V tomto úryvku z knihy „Gaia Wakes: Earth's Emerging Consciousness in an Age of Environmental Devastation“ (Columbia University Press, 2025) expert na ekonomický rozvoj a budování míru Topher McDougal popisuje, jak by Země mohla získat planetární mozek poháněný umělou inteligencí (AI). McDougal tvrdí, že tento obrovský, globální mozek by mohl prospět lidstvu tím, že by zvýšil složitost života na Zemi a v konečném důsledku zajistil udržitelnější budoucnost. Nazval svou hypotézu „Gaiacephalos“.

Kolik zlata je na světě?

Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní? Kolik jsme ho vytěžili a zpracovali a kolik ho ještě v zemské kůře zbývá?

Proč se věci rozbíjejí tím nejnevhodnějším způsobem

Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie. Upuštěná váza, rozdrcená kostka cukru a explodující bublina mají něco společného: rozpadají se podobným způsobem. Zákon „maximální náhodnosti“ vysvětluje, jak se rozbité objekty rozbíjejí tím nejnepříjemnějším možným způsobem.

Krok k dokonalé kamufláži

Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím. Tento přírodní trik závisí na komplexním pigmentu zvaném xantommatin, který řídí mnoho barevných změn zvířat. Vědce, a dokonce i výzkumníky v oblasti obrany fascinuje potenciál xantommatinu po celá desetiletí. Reprodukce pigmentu v laboratoři však byla extrémně obtížná – až doposud.

 

 

... 1 2 3 4 5 6 » 78 ...

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail