Bez zařazení

Článků v rubrice: 332

Za beton zelenější

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

Monoracky řeší dopravu v extrémních podmínkách

Mezi nekonvenční osobní i nákladní dopravní prostředky se v poslední době zařadily tzv. monoracky. Vycházejí z principu historických ozubených drah, které se zasnoubily s jednokolejnou železnicí - tedy s tzv. monoraily. Řeší nákladní i individuální osobní dopravu v těžce dostupných místech na strmých svazích, v lesích i na vinicích v místech, kde nelze použít lanové dráhy. Největší zájem o ně mají lesní správy a přírodní parky, horské vinice, stavbařům pomáhají dočasně při stavbě energetických i obytných projektů v obtížně dostupném terénu. Nejnověji nacházejí využití i v civilním stavebnictví: umožňují dopravu do horských hotelů, chat a rozhleden z příjezdových parkovišť v údolích...

Klimatické změny působí problémy světové energetice

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Jak se hodovalo na Stonehenge

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice hostila před 4 500 lety velké grilovací párty. Zvířata na tyto akce byla přiváděna pravděpodobně z velkých vzdáleností a porážena na místě. Tisíce starověkých poutníků přicházely na místo, aby vzdaly čest památce mrtvých, a pak se zúčastnily v blízkém Durrington Walls grandiózní grilovačky. „Spotřeba masa, jejíž stopy jsme nalezli, je enormní“, říká Oliver Craig, archeolog z University of York v Anglii.

Teherán se propadá do země

Pod hlavním městem Íránu, Teheránem, kde žije přibližně 15 milionů lidí, se přesouvá země. Satelitní snímky s vysokým rozlišením nedávno ukázaly, že největší město v západní Asii se na některých místech propadá o 25 centimetrů ročně! Vědci, kteří zkoumali satelitní data shromážděná mezi  roky 2003 až 2017, zjistili významný pokles na přibližně 10 procentech středu města a v mnoha vesnicích v severozápadním regionu Teheránu. Okolí mezinárodního letiště na jihozápadě íránské metropole klesá přibližně o pět centimetrů ročně.

Jak se dělají barvy a tvary ohňostroje

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

... 1 « 2 3 4 5 6 7 8 » 56 ...

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail