Bez zařazení

Od sítě dalekohledů, která pokrývá většinu zeměkoule, přes urychlovač částic, jímž byste se procházeli 24 hodin, až po psychologickou studii, která zahrnuje 67 zemí – podívejte se na dosud největší vědecké experimenty na naší planetě.

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20. století se ekonomiky posunuly od mechanických technologií k digitálním technologiím, které pronikají téměř do všech odvětví a aspektů života. I to však způsobilo další nárůst emisí skleníkových plynů. Tyto plyny nebezpečně mění zemskou atmosféru, globální teploty vzrostly v průměru o více než 1 °C a hladina moří stoupla o 21-24 cm. Přestože stále není úplně jasné, zda za globální klimatické změny může člověk nebo ne, je dobré znát data a fakta o lidském příspěvku. V tomto článku se podrobně podíváme na zdroj a rozsah emisí velkých technologických společností. Podíváme se také na různá odvětví a jejich dopad, stejně jako na úsilí, které technologické společnosti na snížení svých emisí vynakládají.

Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center. Jelikož tato zařízení fungují nepřetržitě, jsou energeticky nesmírně náročná. Objevují se nové technologie chlazení a další inovativní přístupy, provozovatelé se obracejí o pomoc k jaderné energii.

Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra. Tři města – San Diego, Milán a Jakarta – nabízejí ponaučení, jak se připravit na oteplování planety a přizpůsobit se mu.

Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké oběžné dráze Země, jako je Starlink. Nová metoda navrhovaná pro synchronizaci zařízení IoT a satelitů má vyšší energetickou účinnost.

Podle Mezinárodní federace robotiky měla Česká republika v roce 2021 nainstalováno v průmyslovém sektoru přibližně 168 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců; světový průměr je přibližně 126 robotů. Česko se z hlediska robotické hustoty řadí mezi první třicítku zemí světa. Do robotizace investují české firmy miliardy ročně. V rámci střední a východní Evropy je Česko v nasazování robotů na špici. Podle odhadů by robotizace mohla ušetřit až 400 tisíc pracovních míst.