Bez zařazení

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100. výročí vzniku Československa. Pojďme se pro zajímavost podívat, jak válku reflektoval jeden z populárních fyzikálních časopisů v Americe.

Na letošním mezinárodním železničním veletrhu INNOTRANS 2018, který se konal 18.-21. září v Berlíně, došlo k odvážné prověrce první autonomní tramvaje v rámci hromadné městské dopravy. Bylo to tedy v prostředí s živým provozem na křižovatkách, se všemi myslitelnými situacemi při nástupu a výstupu cestujících, při hrozících srážkách s neopatrnými chodci a nepozornými řidiči různých vozidel. Po nasazení automatizovaných nad- či podzemních vláčků (např. v londýnském East Endu, na některých letištích či v japonském Tokiu) a ohlašovaných pokusech o automatické řízení metra, vlaků, ale i autobusů a nákladních automobilů, to byla první opravdová "zkouška ohněm" v případě tramvaje.

Na veletrhu FORMNEXT Expo (13.-16. 11. 2018) v německém Frankfurtu bude k vidění novinka pro 3D tisk - tisková struna DURABIO^TM určená pro 3D tisk technologií FFF (Fused Filament Fabrication). Na stánku Mitsubishi Chemical (stánek 3.0, F40) ji bude předvádět společnost Verbatim. Jedná se o transparentní technický materiál, jehož základem je bio složka. Kombinuje vlastnosti polykarbonátu (PC) a polymetylmetakrylátu (PMMA). Výsledkem je materiál, který má vynikající optické a mechanické vlastnosti, vysokou odolnost proti teplu, poškrábání a oděru, ale i vynikající přenos světla a odolnost proti UV záření. Materiál bude k dispozici v transparentním (průhledném) a vysoce lesklém klavírním černém a bílém provedení.

Na veletrhu 2018 International Manufacturing Technology Show (IMTS) v Chicagu představila firma Hewlet Packard (HP) nejpokročilejší technologii pro 3D tisk kovu Metal Jet, určenou pro velkoobjemovou výrobu funkčních kovových dílů. Oproti jiným metodám 3D tisku nabízí až 50-krát vyšší produktivitu při výrazně nižší ceně. Technologie právě vstupuje do masové výroby s ambicí urychlit 4. průmyslovou revoluci a jako služba Metal Jet Production Service být k dispozici zákazníkům po celém světě. Pro tovární výrobu hotových součástek ji už nyní začínají využívat výrobní společnosti GKN Powder Metallurgy a Parmatech, které dostávají objednávky od globálních zákazníků jako Volkswagen a Wilo a inovátorů jako Primo Medical Group a OKAY Industries.

Průmyslově založené české země přivítaly koncem 19. století elektřinu s velkým nadšením a začaly ji rychle využívat v osvětlování soukromých i veřejných prostor, v dopravě i ve výrobě. Češi nebyli jen pasívními příjemci překotného rozvoje energetiky, ale sami se na něm aktivně podíleli. Některé vynálezy či postupy se přitom staly vzorem i pro zbytek světa. Příkladem mohou být Kaplanova turbína, která se dnes používá ve vodních elektrárnách na celém světě, vývoj a výroba parních kotlů nebo zavádění hromadného dálkového ovládání (HDO). Mluvíme-li o umu českých rukou a hlav, musíme zdůraznit, že v počátcích rozvoje jaderné energetiky bylo jen 9 zemí na celém světě, které byly schopné ovládnout řetězovou štěpnou reakci a postavit a provozovat vlastní jadernou elektrárnu. Československo bylo jednou z nich!

Šest energetických zdrojů funguje a dodává elektřinu už od začátku republiky. Jsou to tři vodní elektrárny, které pamatují vznik Československa v roce 1918: elektrárna Želina u Kadaně, Hučák v Hradci Králové a Čeňkova pila na Klatovsku. Dalších osm fungujících vodních elektráren pak pochází z období první republiky. Dlouhodobě ale fungují i uhelné zdroje. Nejstarším rodokmenem se pyšní Energocentrum Vítkovice, kde se elektřina vyráběla již v roce 1897. Před dvěma lety oslavila sto let lokalita Trmice u Ústí nad Labem, kde současná teplárna nahradila na stejném místě stojící původní elektrárnu z roku 1916. Od roku 1914 se elektřina vyrábí i v Poříčí u Trutnova.