Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Století elektřiny v Česku (Československu)

Při vzniku samostatné republiky v roce 1918 činila hrubá spotřeba na území Čech, Moravy a Slezska celkem 1 TWh. Nyní to je téměř 74 TWh. Za posledních sto let spotřeba elektřiny v Česku stoupala v průměru každý rok o 4,4 procenta, za sto let tedy 74krát. V Českých zemích se spotřebovalo za 100 let existence přes 3 350 TWh elektřiny, což je více než současná roční spotřeba všech zemí Evropské unie. Odhaduje se, že do roku 2050 využití elektřiny dál vzroste, a to až trojnásobně, především v oblasti dopravy, průmyslu a v budovách. Během posledních sto let stoupnul instalovaný výkon v českých zemích z přibližně 800 MW na dnešních 22 267 MW, výroba vzrostla dokonce 80krát. Počet obyvatel přitom zůstal na podobné úrovni. Za sto let se vybudovalo čtvrt milionu kilometrů elektrického vedení, maximální zatížení přenosové soustavy stouplo více než šest tisíckrát. Elektřina v současném Česku tvoří asi 20 % celkové spotřeby energií, její role ale bude do budoucna stoupat.

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)

Kalixareny v Heyrovského ústavu

Unikátní molekuly podobné kalíškům (calix = latinsky kalich) dokážou do své struktury pojmout další molekuly nebo ionty a tím je zachytit, případně přenášet. Toho se dá využít v analytické chemii či v medicíně nebo ekologii. V pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se tým vědců kolem profesora Ludvíka v Oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy věnuje zkoumání kalixarenů už pět let. Základní struktura kalixarenů představuje stabilní trojrozměrnou "kostru". Když se na ni navážou vhodné chemické skupiny, lze vzniklou molekulu elektrochemicky redukovat za vzniku aniontových radikálů majících překvapivé vlastnosti. Právě o molekuly s větším počtem reaktivních center a o jejich vzájemné interakce se skupina profesora Ludvíka zajímá.

Klimatizace ochlazují podniky i domácnosti už 116 let

Zájem tuzemských spotřebitelů o klimatizace neustále roste: jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila? Věděli jste, že na jejich počátku stály špatně schnoucí barvy? Následující historický exkurz přibližuje, jak se ochlazovali naši předci a co čeká v budoucnu nás.

Energetický hlad černého kontinentu

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil. Naopak - jsou zde země s rekordním růstem populace a s vysokým podílem obyvatelstva mladšího 15 let. Jsou zde opravdu (ale opravdu) chudé země, které zoufale potřebují energii k tomu, aby mohly nastartovat nějaký hospodářský rozvoj. Nejaktivnějším investorem do tamní klasické energetiky je zatím Čína, v oblasti nabídky jaderných elektráren zase Rusko.

Tříkolka s elektromotorem

Jaroslav Frais z Olomouce se odjakživa zajímal o motorky. Zaujal ho tříkolový skútr značky Piaggio, který byl však na jeho vkus příliš slabý. „Chtěl jsem velkou tříkolku s velkými koly a několik let jsem čekal na to, až ji výrobci uvedou na trh. Dlouho se ale nic nestalo, tak jsem se rozhodl svou vysněnou tříkolku vyrobit sám,“ popisuje kutil. Od toho okamžiku uběhlo 10 let a stabilní tříkolka je na světě.

... 1 « 3 4 5 6 7 8 9 » 55 ...

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail