Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Chytré využití odpadních plastů

S novou technologií na využití odpadních termoplastů přišla na trh třebíčská firma VIA ALTA. Technologii POLYBET, která využívá vlastností termoplastických polymerů - měknutí se vzrůstající teplotou a následné opětovné tuhnutí v jiné tvarové formě - vyvinula společně s vědci z Latvijas Universitāte (Riga, Lotyšsko) a ČVUT Praha. První linka svého druhu ve střední Evropě vznikla v reakci na zvyšující se spotřebu plastových materiálů a jejich problematickou recyklaci. Nová technologie využívá zejména PET lahve, PET fólie, LDPE (low density polyethylen) obaly a obdobné termoplasty jako pojivo, ale umí využít např. i problematicky recyklovatelná skla ze solárních panelů a další materiály jako plnivo. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, získala za tento vynález ve fázi návrhu tzv. pečeť excelence (Seal of Excellence) Evropské komise v rámci programu Horizon 2020. Linka, která umí za rok zpracovat 300 tun plastu a vyprodukovat 1000 tun výrobků, je již v pilotním provozu.

Zdravější města bez aut

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

Elektromobilita bude potřebovat zdroje elektřiny

V posledních šesti letech ve světě významně roste elektromobilita dopravy v souvislosti s postupným omezováním a zákazy používání automobilů poháněných motory s vnitřním spalováním. Elektromobily nabízejí technické a jiné výhody oproti automobilům poháněných benzínem nebo naftou. Mají například menší počet pohyblivých částí, vyšší účinnost, nižší provozní náklady, menší hlučnost, žádné výfukové zplodiny a žádné emise oxidu uhličitého, pokud jsou poháněny čistou elektřinou z bezuhlíkových zdrojů. Jejich prozatímní hlavní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady.

Union of Concerned Scientists se staví kladně k jaderné energii. Ostatní ekologové by měli následovat.

Unie angažovaných vědců USA (Union of Concerned Scientists, UCS) byla po celá desetiletí význačným odpůrcem jaderné energie. V současné době ale tato organizace našla velkou odvahu a přihlásila se k podpoře jaderné energie. Její ředitel Ken Kimmel je například pro vytvoření zvláštního fondu na zachování provozu existujících jaderných elektráren v USA. Zdůvodnění radikální změny stanoviska UCS bylo uveřejněno v její nedávné zprávě. V ní se například uvádí, že uzavírané jaderné elektrárny v USA jsou často nahrazovány elektrárnami spalujícími uhlí nebo plyn, které zvyšují emise CO2. Ve zprávě se dále konstatuje, že přechod od jaderné energie k uhlí a plynu se zřetelně uskutečňuje v Německu, kde rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové zbavit se všech jaderných elektráren vede k větší závislosti na fosilních palivech. Stát, který ještě nedávno byl v čele úspěšného boje proti změně klimatu, ale dnes kácí lesy, aby mohl otevřít nový  hnědouhelný povrchový důl, slouží jako varování, kam až může dospět protijaderná ideologie.

Německý energetický experiment

Po rozhodnutí, že země odstaví kromě jaderných elektráren i uhelné, se v samotném Německu, v dalších evropských státech a dokonce i v Bruselu začínají ozývat obavy, jak tento energetický experiment dopadne a kdo jej nakonec zaplatí. Komentátor deníku Die Welt Daniel Wetzel je shrnul do konstatování, že Německo začíná experimentovat na vlastním těle, protože současný zásah do energetického trhu je ještě vážnější a riskantnější než ukončení provozu jaderných elektráren. Bude to nákladné, riskantní a pro ochranu klimatu málo prospěšné. Může to vůbec skončit dobře? ptá se Wetzel.

Pneumatiky používáme už téměř 175 let

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes? Objevení gumy, jednoho z nejvýznamnějších průmyslových materiálů, je dílem náhody. Při jednom pokusu se na přírodní kaučuk omylem vysypala síra, čímž vznikl materiál pružný a přitom pevný, který dodnes nabízí nespočetné množství využití. První patentovaná pneumatika Roberta Williama Thomsona předběhla svoji dobu. Navzdory jeho průkopnickému přístupu nenašla prakticky žádné využití a upadla v zapomnění. Vývoj postupuje - dnešní výrobci pracují na stále bezpečnějších, výkonnějších a úspornějších pneumatikách i na nových materiálech. Novátorský a ekologický přístup přinesla společnost Continental, která například našla způsob, jak uspokojit zvyšující se poptávku po přírodním kaučuku.

... 1 2 3 4 5 6 » 55 ...

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail