Biografie

Článků v rubrice: 182

Český geolog a mineralog Odolen Kodym

Mezníkem, který u nás urychlil rozvoj všech vědeckých a technických oborů, byl vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Právě s osudy nově vzniklého demokratického státu jsou spojeny počátky mnohostranné vědecké a pedagogické činnosti významného českého geologa a mineraloga, univerzitního profesora RNDr. Odolena Kodyma, DrSc., od jehož narození letos uplynulo 120 let. (1898 - 1963).

Fotogalerie (1)
Mapa barrandienu vytvořená Bedřichem Katzerem 1891 (zdroj Wikimedia Commons PD)

Jeho jméno je spojeno především s výzkumem barrandienu, díky němuž získal uznání doma i v zahraničí. Svým širokým odborným záběrem pokrývajícím geograficky v podstatě celé území Československa, navázal na práci plejády zakladatelů a budovatelů vědecké geologie a mineralogie v českých zemích a jejich výuky na vysokých školách, jakými byli František X. M. Zippe, Kašpar Štemberk, Jan Krejčí, František Pošepný, Antonín Fryč, Emanuel Bořický, Alfréd Slavík, Filip Počta, Jan Nepomuk Woldřich, Karel Feistmantel a především jeho učitel a přítel Cyril Purkyně. Mnohá tato jména již bohužel vstoupila do stínu zapomnění.

Životopis

Odolen Kodym se narodil v Praze 14. dubna 1898. Po středoškolských studiích nejprve na Jiráskově gymnáziu a poté na reálném gymnáziu v Praze v Truhlářské ulici jej zájem o geologii přivedl ke studiu geologie a mineralogie na Filozofické a později Přírodovědecké fakultě UK. Současně se zapsal jako mimořádný posluchač na ČVUT, kde navštěvoval přednášky z geologie u profesora Cyrila Purkyně (syna malíře Karla Purkyně a vnuka fyziologa, lékaře, biologa a filozofa Jana Ev. Purkyně), který měl zásadní vliv na jeho pozdější vědeckou dráhu. V roce 1919 si jej vybral jako svého asistenta a mimo jiné se o deset let později zasloužil o Kodymovo jmenování členem Královské české společnosti nauk. Odolen nepokračoval v rodinné tradici lékařů, jimiž byli jeho otec Odolen (ještě dnes je v odborných kruzích známo jeho dílo "Projevy vleklé otravy lihem v nervové soustavě") i děd Filip Stanislav. V roce 1921 úspěšně absolvoval doktorské zkoušky z filozofie, geologie a mineralogie a po obhájení disertační práce "Druhá fáze vrásnění variského v barrandienu" dosáhl doktorátu přírodních věd (RNDr.). Vedle svého působení asistentského nastoupil v roce 1922 jako externí a od roku 1924 jako interní vědecký pracovník Státního geologického ústavu, se kterým pak spojil svůj odborný život na více než dvacet let.

Předmětem Kodymovy mnohostranné vědecké činnosti byla regionální geologie v mnoha oblastech Čech a Slovenska, mapování, ochrana přírody a hydrogeologie. Studoval Český masiv, zvláště barrandien, Železné Hory, Lužické hory, Krkonoše a Jizerské hory. Z karpatské soustavy se věnoval studiu Ždánického lesa, Chřibů, Bílých a Malých Karpat, Beskyd, z inženýrské a ložiskové geologie jej zajímaly praktické otázky spojené s výzkumem naftových polí, výstavbou údolních přehrad nebo železničních tratí.

Publikace a mapy

Významná byla Kodymova účast na geologickém mapování Čech. Sám nebo jako člen širšího autorského kolektivu publikoval téměř 150 vědeckých prací a geologických map. Uveďme z tohoto množství jen několik nejrozsáhlejších, představujících dodnes základní práce v oboru: "Geologická mapa Prokopského údolí" (1918), "Geologické profily barrandienem I, II" (1922, 1925), "Kaledonská příkrovová stavba Krkonoš a Jizerských hor" (1946), "Přednáška z geologie Českého masivu I, II, III" (1948, 1949, 1952), "Geologický vývoj Československa" (1954) aj.

Pedagogická činnost

Pedagogické činnosti se věnoval prakticky po celý život. V roce 1925 se habilitoval jako soukromý docent geologie současně na Vysoké škole inženýrského stavitelství a na Přírodovědecké fakultě UK. Zde působil od roku 1931 zprvu jako mimořádný profesor a od roku 1946 jako řádný profesor geologie. V roce 1939 byl jmenován zkušebním komisařem pro učitelské zkoušky na středních školách. V rámci pedagogické činnosti vydal řadu vysokoškolských (např. spolu s paleontologem B. Boučkem v roce 1954 a 1963 učebnici "Geologie I a II") a středoškolských učebnic a prací týkajících se ochrany přírody (např. v roce 1954 spolu s J. Veselým "Ochrana československé přírody a krajiny"). V roce 1934 byl zvolen členem Československé národní rady badatelské a po skončení druhé světové války byl v letech 1946 až 1952 jejím generálním sekretářem. Mimo to byl v letech 1956 - 1960 předsedou Čs. společnosti pro mineralogii a geologii, členem Komitétu pro Přírodovědecký výzkum Čech a dalších společností. V roce 1956 získal titul doktora mineralogických a geologických věd. Spolu s profesorem R. Kettnerem vytvořili odbornou dvojici, která patřila nepochybně ke geologické špičce nejen v rámci Československa. Na rozdíl od prof. Kettnera však nikdy nebyl zvolen členem ČSAV. V prvních letech se na něj jaksi pozapomnělo a pozdější členství v Akademii bylo příliš zpolitizováno a přes opakované návrhy fakulty Kodymovo jmenování nebylo nikdy schváleno. Odolen Kodym tak zůstal až do své smrti 3. července 1963 spjat s Přírodovědeckou, později Geologicko-geografickou fakultou UK, vedl zde své přednášky a aktivně se podílel na činnosti katedry geologie. Podle slov pamětníků byl silnou vědeckou individualitou a člověkem výjimečných osobních kvalit.

Portrét Odolena Kodyma najdete např. zde: http://abicko.avcr.cz/2013/01/10/

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail