Biografie

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.

Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.

Mechanik a konstruktér Václav Laurin je dnes tak trochu ve stínu svého společníka, znamenitého obchodníka a (dnešní terminologií) manažera Václava Klementa. Nespravedlivě, neboť co by bylo platné Klementovo obchodní nadání, kdyby se neopíralo o skvělé výrobky. A ty byly úkolem a také zásluhou Laurinovou.

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.

Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.

Nastal nový rok 2010 a s ním se objevili i noví jubilanti, jejichž kulatá výročí bychom si měli připomenout. Vybrat pouhá čtyři jména, jejichž nositelé se v průběhu staletí zasloužili o rozvoj naší či světové techniky, není jednoduché a jen těžko může být spravedlivé. Zaměřili jsme se proto na osobnosti české či alespoň s naší vlastí úzce spojené. A navíc k nim alespoň velmi stručně přidáme další jubilanty, tak nějak „věcně příslušné“.

František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii. Tedy právě před 170 lety. Po vystudování pražské polytechniky a univerzity se stal profesorem geometrie na vídeňské univerzitě.