Biografie

Nositel tohoto čestného titulu, vystihujícího jeho zásluhy o rozvoj našeho knihtisku, Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventina, se narodil v roce 1511, tedy právě před 500 lety. Stalo se tak v Rožďalovicích, městečku poblíž Nymburka. Svou bohatou a záslužnou pouť životem ukončil 19. listopadu 1580 v Praze, ve svém domě v někdejší Sirkové ulici, která dnes nese jeho jméno.

V letošním roce si připomínáme několik „kulatých“ výročí, spojených se jménem významného anglického fyzika, chemika a vynikajícího experimentátora Michaela Faradaye. Na 29. září 2011 připadlo 220. výročí jeho narození, před 190 lety v jeho laboratoři vznikl první model elektromotoru a od objevu elektromagnetické indukce uplynulo 180 roků. Co tomu všemu předcházelo?

Isaac Merritt Singer, muž, jehož jméno se stalo synonymem šicího stroje, se narodil 27. října 1811 v americkém městečku Pittstown ve státě New York jako nejmladší syn Adama Singera (původním jménem Reisingera), židovského emigranta z Německa.

Dalším vynálezcem, jehož 200. výročí narození si chceme v roce 2011 připomenout, je Američan Elisha Graves Otis. Narodil se ve městě Halifax ve státě Vermont 3. srpna 1811, zemřel 8. dubna 1861. A připomínáme si jej proto, že se díky němu můžeme pohodlně a hlavně bezpečně vozit výtahem.

Jednou z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí dnešní fyziky je nesporně supravodivost. Přestože tato výjimečná a podivná vlastnost pevných látek byla objevena již na počátku minulého století, trvalo mnoho desítek let, než ji bylo možné využít v praxi. Dnes se již každoročně vyrábějí desítky tisíc tun supravodivého materiálu. Skutečný den D pro supravodivost je však teprve před námi. Materiály, které se v praxi používají, jsou vesměs tzv. nízkoteplotní supravodiče, jejichž provoz – vzhledem k potřebě chladicího média – je značně nákladný. V mnoha ohledech jsou výhodnější tzv. vysokoteplotní supravodiče, jejichž systematický výzkum začal teprve nedávno.

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.