Biografie

Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.

Mechanik a konstruktér Václav Laurin je dnes tak trochu ve stínu svého společníka, znamenitého obchodníka a (dnešní terminologií) manažera Václava Klementa. Nespravedlivě, neboť co by bylo platné Klementovo obchodní nadání, kdyby se neopíralo o skvělé výrobky. A ty byly úkolem a také zásluhou Laurinovou.

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.

Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.

Nastal nový rok 2010 a s ním se objevili i noví jubilanti, jejichž kulatá výročí bychom si měli připomenout. Vybrat pouhá čtyři jména, jejichž nositelé se v průběhu staletí zasloužili o rozvoj naší či světové techniky, není jednoduché a jen těžko může být spravedlivé. Zaměřili jsme se proto na osobnosti české či alespoň s naší vlastí úzce spojené. A navíc k nim alespoň velmi stručně přidáme další jubilanty, tak nějak „věcně příslušné“.

František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii. Tedy právě před 170 lety. Po vystudování pražské polytechniky a univerzity se stal profesorem geometrie na vídeňské univerzitě.

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“