Letní tábor semináře Výfuk
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.
V loňském roce vzrostly úniky metanu z těžby ropy a zemního plynu v Rusku o 32 %. Ke značným únikům došlo i při provozu plynovodů v Turkmenistánu, na nalezištích zemního plynu v Kanadě a dokonce i z uhelných dolů v Apalačské pánvi v USA. Podle odhadů dochází ve světě každou minutu až ke stovce velkoobjemových úniků metanu.
Závazek
V reakci na tento vývoj se na přelomu října a listopadu dohodly EU a OSN na zřízení Mezinárodní observatoře emisí metanu a při právě ukončené konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow se více než 80 zemí připojilo k závazku snížit do roku 2030 emise metanu o 30 % oproti roku 2020. Klíčovým prvním krokem k jeho realizaci je budování spolehlivého systému rychlé a přesné detekce úniků metanu, který pokryje celou planetu. Podílí se na něm řada mezinárodních a vládních organizací, neziskových společností i některé globální energetické firmy.
Satelity pro detekci metanu
Už od roku 2017 je v provozu satelit Sentinel 5P Evropské vesmírné agentury a o dva roky později byla vypuštěna zkušební italská družice Prisma. Ze soukromé sféry se na vyhledávání úniků metanu podílí například kanadská GHGSat. Americká neziskovka Carbon Mapper vyvíjí satelity o velikosti malé ledničky, které by měly být schopné lokalizovat únik s rozlišením 30 metrů, což je dostatečná přesnost pro to, aby identifikovaly konkrétní místa, odkud plyn uniká. Cílem projektu je 20 družic, které budou nepřetržitě monitorovat nejen metan, ale i CO2 po celém světě. První dva satelity mají být vypuštěny v roce 2023. Na neziskové bázi pracuje i MethaneSAT, která vyvíjí satelit schopný skenovat pás široký až 200 kilometrů s rozlišením 100 metrů. Vypuštění vlastního satelitu v hodnotě 88 milionů dolarů, který bude monitorovat ropná pole na celém světě se stonásobně vyšším rozlišení než současné družice, oznámil i francouzský energetický gigant EDF.
Lapání metanu
Další energetické společnosti jdou cestou technických opatření na svých ropných a plynových polích. Total Energies nedávno ve spolupráci s Qnergy nastartovala projekt na snížení emisí metanu ze svých nalezišť plynu v oblasti Barnett Shale v americkém Texasu. Instalace navazuje na úspěšný pilotní projekt z března letošního roku, při kterém se podařilo zachytit až 98 % emisí metanu. Total Energies odhaduje, že do konce roku 2024 sníží emise metanu o přibližně 7 tisíc tun ročně.
Podobnou cestou se vydal i britský energetický gigant BP, který u každého vrtu začal budovat centralizované kompresní stanice, které budou metan ukládat do zásobníků. BP odhaduje, že projekt bude stát více než miliardu dolarů a investici chce pokrýt prodejem zachyceného plynu. Naopak společnost Exxon Mobil chytání plynu u jednotlivých vrtů vzdala a zavádí nákladné monitorovací programy. Po testování osmi technologií firma nedávno oznámila, že k odhalování úniků metanu začne využívat letadla vybavená speciálními lasery.
Zdroje:
https://www.bloomberg.com/features/2021-methane-hunters-climate-change/
https://www.bbc.com/future/article/20210805-the-search-for-the-worlds-largest-methane-sources
https://ec.europa.eu/info/news/focus-methane-whats-deal-2021-oct-14_en
https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2021/1026_The-Global-Methane-Pledge
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
O osudu perfluoralkylových a polyflouralkylových látek (PFAS) v našem životním prostředí je známo jen málo, ale podle nového výzkumu mohou bakterie v odpadních vodách ...
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.
Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické ...
Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.