Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 271

Jak dlouho nám vydrží plyn?

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Fotogalerie (5)
Zásobník plynu Štramberk (za obrázek děkujeme archívu RWE)

Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.

Hit v podobě břidlicového plynu

Klasické zásoby zemního plynu však daleko zaostávají za zásobami tzv. břidlicového plynu (shale gas, Schiefergas), který se v poslední době stává hitem. Je to opět díky rozvoji vědy a techniky, která dnes umožňuje jeho dříve nemyslitelnou těžbu. Vývoj nových technologií nám dává šanci dobývat surovinu, složením fakticky identickou s tradičním zemním plynem, známou už více než jedno století. Z analýzy Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) vyplývá, že ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje současného plynu.

Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.



Podrobnosti ve zprávě BP: http://www.bp.com
Poznámka redakce: o možnostech těžby ropy z břidlic jsme psali v Třípólu v článku
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/686-ropa-jinak-a-odjinud - těžba břidličného plynu probíhá podobně.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Použité palivo z jaderných elektráren může vyrábět palivo pro elektrárny fúzní

Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.

Jak se daří stelarátorům v éře startupů?

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.

Co odhaluje databáze výživy MAAE o obezitě?

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Keratin opravuje lidské zuby

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail