Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.
Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.
Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.