Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Článků v rubrice: 280
26. července 2011
Jak dlouho nám vydrží plyn?
Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.
Fotogalerie (5)
Zásobník plynu Štramberk (za obrázek děkujeme archívu RWE)
Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.
Hit v podobě břidlicového plynu
Klasické zásoby zemního plynu však daleko zaostávají za zásobami tzv. břidlicového plynu (shale gas, Schiefergas), který se v poslední době stává hitem. Je to opět díky rozvoji vědy a techniky, která dnes umožňuje jeho dříve nemyslitelnou těžbu. Vývoj nových technologií nám dává šanci dobývat surovinu, složením fakticky identickou s tradičním zemním plynem, známou už více než jedno století. Z analýzy Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) vyplývá, že ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje současného plynu.Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.
Podrobnosti ve zprávě BP: http://www.bp.com
Poznámka redakce: o možnostech těžby ropy z břidlic jsme psali v Třípólu v článku
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/686-ropa-jinak-a-odjinud - těžba břidličného plynu probíhá podobně.
Nejnovější články
Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
