Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 274

Jak dlouho nám vydrží plyn?

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Fotogalerie (5)
Zásobník plynu Štramberk (za obrázek děkujeme archívu RWE)

Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.

Hit v podobě břidlicového plynu

Klasické zásoby zemního plynu však daleko zaostávají za zásobami tzv. břidlicového plynu (shale gas, Schiefergas), který se v poslední době stává hitem. Je to opět díky rozvoji vědy a techniky, která dnes umožňuje jeho dříve nemyslitelnou těžbu. Vývoj nových technologií nám dává šanci dobývat surovinu, složením fakticky identickou s tradičním zemním plynem, známou už více než jedno století. Z analýzy Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) vyplývá, že ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje současného plynu.

Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.



Podrobnosti ve zprávě BP: http://www.bp.com
Poznámka redakce: o možnostech těžby ropy z břidlic jsme psali v Třípólu v článku
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/686-ropa-jinak-a-odjinud - těžba břidličného plynu probíhá podobně.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail