Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Článků v rubrice: 273
26. července 2011
Jak dlouho nám vydrží plyn?
Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.
Fotogalerie (5)
Zásobník plynu Štramberk (za obrázek děkujeme archívu RWE)
Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.
Hit v podobě břidlicového plynu
Klasické zásoby zemního plynu však daleko zaostávají za zásobami tzv. břidlicového plynu (shale gas, Schiefergas), který se v poslední době stává hitem. Je to opět díky rozvoji vědy a techniky, která dnes umožňuje jeho dříve nemyslitelnou těžbu. Vývoj nových technologií nám dává šanci dobývat surovinu, složením fakticky identickou s tradičním zemním plynem, známou už více než jedno století. Z analýzy Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) vyplývá, že ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje současného plynu.Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.
Podrobnosti ve zprávě BP: http://www.bp.com
Poznámka redakce: o možnostech těžby ropy z břidlic jsme psali v Třípólu v článku
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/686-ropa-jinak-a-odjinud - těžba břidličného plynu probíhá podobně.
Nejnovější články
Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Potopit se, nebo plavat?
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
