Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 263

Jak dlouho nám vydrží plyn?

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Fotogalerie (5)
Zásobník plynu Štramberk (za obrázek děkujeme archívu RWE)

Vypadá to jako nesmysl, ale není. Zpřesňování odhadů umožňují modernější způsoby prospekce surovinových ložisek a také lepší využívání ložisek. Z odhadovaných 125 700 miliard m3 v roce 1990 přes 154 300 miliard m3 před deseti roky vyšplhaly na loňských 187 100 miliardy m3. Průběžně ale vzrůstá i rychlost, s jakou plyn spotřebováváme.

Hit v podobě břidlicového plynu

Klasické zásoby zemního plynu však daleko zaostávají za zásobami tzv. břidlicového plynu (shale gas, Schiefergas), který se v poslední době stává hitem. Je to opět díky rozvoji vědy a techniky, která dnes umožňuje jeho dříve nemyslitelnou těžbu. Vývoj nových technologií nám dává šanci dobývat surovinu, složením fakticky identickou s tradičním zemním plynem, známou už více než jedno století. Z analýzy Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) vyplývá, že ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší než dosažitelné zdroje současného plynu.

Od dobývání břidlicového plynu si především Spojené státy slibují omezení závislosti na dovozu plynu, zejména z nestabilních regionů. Americké koncerny se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě v Evropě, např. v Polsku, které se chce „odstřihnout“ od ruského zemního plynu. V dalších regionech se střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Těžbu odmítají například úřady ve Francii.



Podrobnosti ve zprávě BP: http://www.bp.com
Poznámka redakce: o možnostech těžby ropy z břidlic jsme psali v Třípólu v článku
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/686-ropa-jinak-a-odjinud - těžba břidličného plynu probíhá podobně.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od draků a holubů k leteckým snímkům. Jaká je historie focení světa shůry?

Ortofotomapy jsou nepostradatelným podkladem pro moderní územní plánování, stavitelství, environmentalistiku a řadu dalších oborů.

Jak může ionizující záření pomoci při recyklování plastů

„Světový závazek skoncovat se znečištěním plasty je jasný a nepopiratelný,“ řekla Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), když se v ...

Teenageři staví drony pro záchranáře a přemýšlejí, jak zamezit plýtvání

Středoškoláci nevnímají umělou inteligenci jako hrozbu, ale jako příležitost dělat věci jinak a lépe. Projekty na téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti? představila desítka finalistů programu Samsung Solve for Tomorrow.

40 let od spuštění Jaderné elektrárny Dukovany

Přesně 3. května uplynulo 40 let od zahájení zkušebního provozu první jaderné elektrárny na území České republiky. Jsou to Dukovany, které leží u obce stejného ...

10 nejzajímavějších projektů malých modulárních reaktorů roku 2025

Celosvětový zájem o malé modulární reaktory (Small Modular Reactors, SMR) stále roste. Významně jej urychlil rychlý vstup datových center na trh (v souvislosti s rozvojem umělé inteligence).

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail