Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 273

Změnila proudy na proud

Právě před padesáti lety začala vyrábět elektřinu velká vodní elektrárna Slapy. Přehradila koryto Vltavy v místech malebných Svatojanských proudů. Doba se změnila – voraři obratně proplouvající peřejemi s dlouhými vory z dřevěných klád zmizeli, voda se zklidnila a rozlila do velkého jezera. Z elektrárny v přehradě dnes vychází proud elektrický.

Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po 2. světové válce. Betonová hráz vysoká 65 m vytváří jezero o objemu 270. mil. m3 vody.
Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje až k vývaru elektrárny Kamýk. Velká akumulační nádrž má význam nejen energetický, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě. Je též oblíbeným letním rekreačním územím.

Prověřená povodněmi
Celé vodní dílo Slapy bylo postaveno v letech 1949–55. Přehrada v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů má originální konstrukční řešení. Pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3 000 m3/s je přímo v tělese hráze umístěna strojovna elektrárny, veškeré pomocné provozy, administrativní místnosti, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě. Na tři soustrojí s Kaplanovými turbínami přivádí ocelová potrubí vodu spádem 56 m. V roce 1954 se přes čerstvě dokončenou hráz přelila velká povodeň. Praha sledovala s obavami, zda Slapy vydrží. Vydržely a zachránily města na dolním toku. V době povodní v roce 2002 byly jednou z mála vltavských vodních elektráren, které historickou povodeň „přežily“ bez většího poškození.

Špičková elektřina
Plně automatizovaná elektrárna vyrábí tzv. špičkovou elektrickou energii, to znamená, že se přednostně využívá ve chvílích, kdy je nejvyšší poptávka po elektřině (energetická špička). Na plný výkon je schopna najet za 136 vteřin. Z centrálního dispečinku ve Štěchovicích se podle potřeby celostátní energetické soustavy výkon slapské elektrárny reguluje dálkově. Elektrická energie se z generátorů o napětí 10,5 kV vyvádí přes transformátory do rozvodny 110 kV umístěné v hrázi. Odtud je vedena kabely v šikmé šachtě hráze až nad hladinu horní vody na portály.

Renata Pátová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail