Fyzika a klasická energetika

V krkonošském Vrchlabí od konce srpna 2011 stojí nejlépe proměřovaný dům v celé střední Evropě. Zvenčí je to obyčejný tuctový panelák, ale uvnitř je plný hi‑tech „chytrých“měřidel.

Ekologické důvody, které vedly automobilový průmysl k výrobě elektromobilů, podnítily obdobný vývoj i v leteckém průmyslu. Skutečně, nemýlíte se – na scénu vstupují elektrická letadla. Koncept plně elektrického dopravního letounu VoltAir vyvinula společnost EADS Innovation Works. Letoun mají pohánět dva velmi účinné supravodivé elektrické motory napájené lithium‑vzduchovými bateriemi.

Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.