Fyzika a klasická energetika

To bude asi nějaká mýlka, říkáte si. Ropa přece pořád existuje. Vždyť jsem byl včera natankovat (ten benzin zase podražil…) a rozhodně to nevypadalo, že bych vycucl poslední zbyteček na světě. Tak jaký konec ropy?

Prázdninová soutěžní otázka směřovala k pozorným a pilným čtenářů 3pólu, kteří byli ochotni pustit se do měření rychlosti pomocí videa na základě článku Využití počítače při fyzikálním měření (3pol.cz/1260‑vyuziti‑pocitace‑pri‑fyzikalnim‑mereni). Autorem nejzajímavějšího a nejlepšího měření se stal Lubomír Bureš z Českých Budějovic. Panu Burešovi k výhře v soutěži gratulujeme a rádi předáváme jeho zkušenosti z měření švihu kordem se sportovní čepelí. Jak píše: „Tracker je velmi zajímavý program a já jsem si během jeho používání pro tuto soutěž docela užil. K průkazným výsledkům mi stačil jen mobil s kamerou a stolní počítač. Doufám, že vám moje měření přinesou alespoň trochu poučení o tom, co se vlastně děje, když sekneme kordem.“

Představte si půllitr, který přes noc strčíte do nabíječky a když do něj druhý den nalijete pivo, zůstane stále vychlazené na správnou teplotu a nikdy nezteplá. Kam by se asi strkala baterie, která by jeho integrovaný chladič poháněla, a jak by si poradila s mytím v myčce? Mohla by být na půllitr nasprejovaná. Stříkané baterie by se již brzy mohly stát realitou díky vynálezu vědců z texaské Riceovy univerzity.

V roce 314 před Kristem si řecký filosof Theofrastus všiml něčeho neobvyklého: když zahříval černou krystalickou horninu turmalín, začala náhle přitahovat popel a kousky slámy. To, co pozoroval, známe dnes jako pyroelektřinu, tj. schopnost některých krystalů při zahřívání nebo ochlazování krátce vytvářet elektrické napětí. Nyní se stejný jev začíná využívat k přeměně odpadního tepla na elektrickou energii.

Jaderná energie způsobuje nesrovnatelně méně úmrtí než jiné energetické zdroje. K tomuto závěru dospěla Mezinárodní agentura pro energii IEA (International Energy Agency).

Koncem srpna 2010 – jen několik týdnů po utěsnění havarované vrtné plošiny Deepwater Horizon – byly v grónských arktických vodách zahájeny nové ropné vrty. Jako první začala vrtat britská společnost Cairn Energy se sídlem v Edinburgu. Arktida totiž obsahuje 13 % zbývajících světových zásob ropy a 30 % zásob zemního plynu. Druhým důvodem zájmu o těžbu ropy v Arktidě jsou rostoucí ceny této suroviny, třetím nedostatek lokalit, kde by nadnárodní společnosti mohly své rozvojové plány volně uskutečňovat.