Fyzika a klasická energetika

„Když oni dokážou postavit laser, pak já dokážu vyvinout ještě lepší laser, protože jsem vytvořil příměs, která posunuje záření do červené oblasti viditelného spektra. Přesně uvidím, co se děje, zatímco oni budou pořád trčet v infračerveném spektru.“ Přesně toto si říkal Dr. Nick Holonyak před padesáti lety a objevil LED.

Nedávno ve Třípólu vyšel článek Kdy nastal konec ropy?(http://3pol.cz/1306‑kdy‑nastal‑konec‑ropy) Hrozí nám skutečně, že její produkce narazila na strop a není schopna reagovat na poptávku? Názor, že nám ta či ona surovina brzy dojde, se v různých variacích stále vrací. A zdaleka nejde pouze o ropu. Stačí se podívat na potraviny. Kolik let a měsíců uběhlo od doby, kdy se zdražilo máslo, a objevovaly se články, že máslo již nikdy nebude levné? Totéž vajíčka, pečivo a prakticky všechny potraviny. Jiný příklad – domy, byty. Ceny nemovitostí rostly i o desítky procent ročně. Slýchali jsme, že ceny bytů budou neustále růst a dolů nepůjdou, a přitom poslední roky ceny klesají. Jistě, nemovitosti nebo potraviny jsou ve své podstatě obnovitelné, na rozdíl od ropy. Nicméně se domnívám, že důvody pro negativní zprávy o zdražování potravin nebo bytů mají stejné příčiny jako zprávy o zvyšování cen ropy. Jednou z nich je extrapolace krátkodobých trendů, kdy se vychází pouze z krátké doby, při které docházelo k růstu cen. Pak nám vyjde, že ceny budou stále růst a bude hůř…

To bude asi nějaká mýlka, říkáte si. Ropa přece pořád existuje. Vždyť jsem byl včera natankovat (ten benzin zase podražil…) a rozhodně to nevypadalo, že bych vycucl poslední zbyteček na světě. Tak jaký konec ropy?

Prázdninová soutěžní otázka směřovala k pozorným a pilným čtenářů 3pólu, kteří byli ochotni pustit se do měření rychlosti pomocí videa na základě článku Využití počítače při fyzikálním měření (3pol.cz/1260‑vyuziti‑pocitace‑pri‑fyzikalnim‑mereni). Autorem nejzajímavějšího a nejlepšího měření se stal Lubomír Bureš z Českých Budějovic. Panu Burešovi k výhře v soutěži gratulujeme a rádi předáváme jeho zkušenosti z měření švihu kordem se sportovní čepelí. Jak píše: „Tracker je velmi zajímavý program a já jsem si během jeho používání pro tuto soutěž docela užil. K průkazným výsledkům mi stačil jen mobil s kamerou a stolní počítač. Doufám, že vám moje měření přinesou alespoň trochu poučení o tom, co se vlastně děje, když sekneme kordem.“

Představte si půllitr, který přes noc strčíte do nabíječky a když do něj druhý den nalijete pivo, zůstane stále vychlazené na správnou teplotu a nikdy nezteplá. Kam by se asi strkala baterie, která by jeho integrovaný chladič poháněla, a jak by si poradila s mytím v myčce? Mohla by být na půllitr nasprejovaná. Stříkané baterie by se již brzy mohly stát realitou díky vynálezu vědců z texaské Riceovy univerzity.

V roce 314 před Kristem si řecký filosof Theofrastus všiml něčeho neobvyklého: když zahříval černou krystalickou horninu turmalín, začala náhle přitahovat popel a kousky slámy. To, co pozoroval, známe dnes jako pyroelektřinu, tj. schopnost některých krystalů při zahřívání nebo ochlazování krátce vytvářet elektrické napětí. Nyní se stejný jev začíná využívat k přeměně odpadního tepla na elektrickou energii.