Fyzika a klasická energetika

Do nedávné doby mohli provozovatelé sítě skladovat energii pouze ve velkých zásobnících vody u vodních elektráren. V budoucnu budou stále větší podíl v energetickém mixu tvořit obnovitelné zdroje energie s přetržitou výrobou elektřiny. Proto je aktuální otázka skladování elektřiny pro období, kdy Slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Protože nelze v blízkosti měst budovat nové vodní rezervoáry, bude třeba k využití zelené energie vybudovat kompaktní skladovací systémy.

Aby bylo člověku příjemně, je třeba v suchých panelákových bytech zvýšit vlhkost vzduchu. Fyzikální problém, jak získat dostatečné množství vodní páry, se řeší několika způsoby. Zvlhčovače vzduchu vytvářejí obvykle páru varem vody a následnou kondenzací v jemnou mlhu. Tento přístup je nepochybně velice energeticky náročný, protože voda má skupenské teplo varu značně vysoké: l = 2,2555·10⁶ Jkg^-1. Poměrně málo se ví o tom, že jemnou mlhu vodních kapek lze vytvořit také použitím ultrazvuku za mnohem menší spotřeby energie. Jak tedy na to?

Cunami – v japonštině toto téměř básnické pojmenování patří jednomu z nejničivějších přírodních úkazů. Označuje obrovskou masu vody, která se vzedme ve formě gigantické vlny. Když dosáhne pobřeží, zůstává po ní jen zmar a zkáza. Vlna vzniká většinou rozkmitem masy mořské vody v důsledku pohybu mořského dna.

Kutálejí se po dvou různých, ale podobných drahách. Tvoří je křivky A, B, které přejdou jedna v druhou otočením o 180° kolem bodu S (anebo dvojím zrcadlením, podle dvou os na sebe kolmých). Která z kuliček dojede dolů dříve?

V roce 1892 byl Edvard Munch svědkem krvavě červeného západu Slunce nad norským Oslo. Přírodní úkaz ho inspiroval k vytvoření svého nejslavnějšího obrazu „Výkřik“. Neobvyklý západ Slunce byl pravděpodobně způsoben výbuchem sopky Krakatoa, která do horních vrstev atmosféry vypustila velké množství popela a plynů. V důsledku toho se teplota Země ochladila o více než 1 stupeň Celsia a ochlazovací účinek sopečných výbuchů se stal součástí úvah o záměrné kontrole klimatu.

Je zima, ale v našich domovech pěkně teploučko. Jak ale teplo neztratit a přitom se „neudusit“? Odpovědět je nasnadě – musíme se naučit správně větrat. Jak na to?