Fyzika a klasická energetika

Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se bez užitku spaluje cenné palivo přestavující drahocenný neobnovitelný zdroj energie. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě Flare Gas Reduction Study společnosti GE se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že plyn shoří přímo v místě těžby. Takové množství odpovídá 30 procentům plynu spotřebovaného v Evropské unii a 23 procentům spotřeby v USA. Tímto hořením plynu navíc ročně vzniká 400 milionů tun CO₂, tedy asi stejné množství, jaké vytvoří 77 milionů automobilů. Na celém světě se tak ročně vyplýtvají miliardy kubíků zemního plynu.

Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.

Britská firma TrueEnergy se sídlem v Tywyn, hrabství Gwynedd, vyvinula chladničku, která umožní uchovat chlad až 10 dní po ztrátě elektrického napájení.

Do nedávné doby mohli provozovatelé sítě skladovat energii pouze ve velkých zásobnících vody u vodních elektráren. V budoucnu budou stále větší podíl v energetickém mixu tvořit obnovitelné zdroje energie s přetržitou výrobou elektřiny. Proto je aktuální otázka skladování elektřiny pro období, kdy Slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Protože nelze v blízkosti měst budovat nové vodní rezervoáry, bude třeba k využití zelené energie vybudovat kompaktní skladovací systémy.

Aby bylo člověku příjemně, je třeba v suchých panelákových bytech zvýšit vlhkost vzduchu. Fyzikální problém, jak získat dostatečné množství vodní páry, se řeší několika způsoby. Zvlhčovače vzduchu vytvářejí obvykle páru varem vody a následnou kondenzací v jemnou mlhu. Tento přístup je nepochybně velice energeticky náročný, protože voda má skupenské teplo varu značně vysoké: l = 2,2555·10⁶ Jkg^-1. Poměrně málo se ví o tom, že jemnou mlhu vodních kapek lze vytvořit také použitím ultrazvuku za mnohem menší spotřeby energie. Jak tedy na to?

Cunami – v japonštině toto téměř básnické pojmenování patří jednomu z nejničivějších přírodních úkazů. Označuje obrovskou masu vody, která se vzedme ve formě gigantické vlny. Když dosáhne pobřeží, zůstává po ní jen zmar a zkáza. Vlna vzniká většinou rozkmitem masy mořské vody v důsledku pohybu mořského dna.