Fyzika a klasická energetika

Elektřinu lze získávat nejrůznějšími způsoby. Ve vývoji jsou dnes například nové baterie umístěné v batohu, které získávají elektřinu pro napájení neseného počítače při samotné chůzi. Dosud známé nesené generátory často využívají elektromagnetickou indukci, která je sice účinná, ale vyžaduje objemné a těžké magnety. Menší a lehčí piezoelektrické generátory používají keramické krystaly k přeměně tlaku na napětí, ale ty jsou drahé a méně účinné.

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Proto je třeba cvičit a cvičit a cvičit – a to i jak reagovat na tak nepravděpodobné události, jakou je například absolutní ztráta napětí, neboli tma známá coby nechvalný blackout. Energetici to vědí velmi dobře – když se stane něco na jakékoliv elektrárně, je třeba rychle a správně udělat, co třeba. Ale co když se stane něco na „drátech“ – tedy na vedení vysokého napětí? A právě k tomu začátkem září došlo v rámci cvičení Restart, které rozsáhlý blackout simulovalo. Východní Čechy byly bez proudu.

Mrakodrapy mohou kazit i krášlit panorama města, ale o tom, že by ničily nedaleko zaparkovaná auta, slyšíme poprvé. Není „apríla“, Londýnský mrakodrap přezdívaný „Walkie Talkie“ čili Sluchátko má opravdu na svědomí už minimálně dvě vozidla.

Některé evropské země se ho nemohou nabažit. Norové o ně škemrají u sousedů. Dokonce přemýšlejí, že je budou dovážet ze Spojených států. O co jde? O smetí! O domovní odpad i pevný komunální odpad. Od Švédska až po Španělsko se inovátoři ve výrobě elektřiny učí, jak z odpadu získat energii. Tato iniciativa se nyní šíří i dále na západ a rozjíždí se i v Británii a USA.

Všichni jsme asi někdy zaslechli hádanku: „Co je těžší, kilo peří, nebo kilo železa?“ a také jsme (snad také všichni) odpověděli, že obě stejně, protože kilogram jakékoliv látky váží stále kilogram. Pokusme se ale ukázat, že tato otázka nemá tak jednoduché řešení a lze na ni odpovědět několika způsoby. Pomůže nám simulace, vytvořená v programu Algodoo.