Fyzika a klasická energetika

Dukovanským „děvčatům“ – turbínám Jaderné elektrárny Dukovany, které nesou dívčí jména Marie, Alena, Zdena, Irena, Gerda, Marta, Dáša a Lenka, vyhovuje zima, a tak letos pracovaly jako nikdy jindy.

Spotřeba energií všeho druhu stále stoupá. Stoupá tedy i její cena. V Evropě má na růst cen elektřiny vliv zejména její začínající nedostatek a také nejistota výrobců ohledně ekologických podmínek, za nichž bude možné stavět nové zdroje jako náhradu za dosloužilé. A každý typ zdroje má jiné výrobní náklady. V České republice je nejlevnější elektřina z jaderné elektrárny Dukovany, následovaná severočeskými uhelnými elektrárnami, nejdráž přijde výroba z větru a ze sluneční energie (přibližně 50× dražší než z jádra). V zahraničí stouply ceny tzv. „silové“ elektřiny za posledních pět let o více než 100 %. I u nás bude cena od Nového roku o něco vyšší. Cena elektřiny je u nás regulována státem.

„Ten, kdo vymyslel změnu času na spínání nočního proudu na časy k ránu a potom hned dopoledne, musí být opravdový debil a člověk, který nežije v realitě! Příklady: 1) Celá rodina pracuje během dne. Po práci každý potřebuje doma teplou vodu (nádobí, úklid). 2) Večer se osprchuje jeden člověk a je po teplé vodě. Děláte v tom lidem jen bordel. Elektrické energie je nadbytek, tak nechápu, proč vymýšlíte takové nesmysly!“

Supravodiče – to bylo kouzelné slovo, které ve dvacátém století rádi používali fyzikové. Nikdo jiný tehdy ostatně do styku se supravodiči nepřišel. Dovedli byste si představit, že tehdy jedinou cestou k vyvolání tohoto úžasného efektu, na kterém stojí současná energetická soustava, bylo ponořit vodič do tekutého helia?

Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.

Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?