Fyzika a klasická energetika

„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Během miliard let vývoje naší Země se postupně utvářelo prostředí, v němž nyní žijeme a jemuž se náš organismus přizpůsoboval. Často si neuvědomujeme, jak složité je toto prostředí a jaké všechny fyzikální a chemické jevy na nás působí.

Právě před padesáti lety začala vyrábět elektřinu velká vodní elektrárna Slapy. Přehradila koryto Vltavy v místech malebných Svatojanských proudů. Doba se změnila – voraři obratně proplouvající peřejemi s dlouhými vory z dřevěných klád zmizeli, voda se zklidnila a rozlila do velkého jezera. Z elektrárny v přehradě dnes vychází proud elektrický.

Jak známo, lenost je hybná síla pokroku. Člověk je od přírody bytost lenivá a raději dvakrát přemýšlí jak si práci ulehčit než se do ní opravdu pustí. Energii, kterou by sám musel vydat na vykonání práce, hledá raději někde jinde.