Fyzika a klasická energetika

Ještě si vzpomínáte na lednovou větrnou smršť? Stovky tisíc domácností zůstaly tehdy mnoho hodin a často i dnů bez dodávek elektřiny. Nedalo se svítit, vařit, topit a ani chladit a mrazit. Jsou to právě chladničky a mrazničky, které mají v našich domácnostech nezastupitelné místo. Uchováváme v nich hlavně to, co pro život nejvíce potřebujeme. Potraviny. V úvodu minulého článku našeho seriálu o používání elektřiny v domácnostech jsem krátce popsal, co by pro nás mohl znamenat jeden den bez elektřiny. Nyní jsme si to na mnoha místech mohli odzkoušet v praxi sami.

Úder blesku! Blackout! Zkrat! Proudový náraz! Kolísání napětí! Dnešní doba přinesla do našich domovů řadu nových elektronických přístrojů a zařízení. Většina domácností má televizor, rozhlasový přijímač, CD či DVD přehrávač, satelitní přijímač, osobní počítač s řadou periferních zařízení. Mezi široce rozšířená zařízení už patří i modemy, malé pobočkové telefonní ústředny či systémy ochrany objektů. Jsou ve většině případů napájená se sítí nízkého napětí a často velmi citlivá na hodnoty napájecího síťového napětí.

V minulém čísle jsme se seznámili s radiouhlíkovou metodou určování stáří, dnes představíme další, založenou rovněž na poznatcích jaderné fyziky.

Ve východních Čechách máme nejvýše položené energetické zařízení – trafostanici na Sněžce.

Je dost pravděpodobné, že jste ještě neslyšeli o fyzikálním jevu optické pasti ani o optických pinzetách. Na druhou stranu si něco takového snadno dovedete představit. Třeba z různých sci-fi povídek či seriálů. Na titulním obrázku tohoto článku vidíte fotku ze seriálu Star Trek. Borgská loď zde drží vesmírnou loď Enterprise ve vlečném paprsku. Stejně funguje i optická pinzeta – s jedním důležitým rozdílem: vše se odehrává ve velmi malých rozměrech, řádově v nanometrech až mikrometrech.