Fyzika a klasická energetika

Zní to jako hláška ze sci-fi: „Operace vymezení úseku vedení vysokého napětí 22 kilovoltů metodou práce pod napětím“. Copak může člověk sáhnout na vedení a přežít? Bez speciálního vybavení, náročného výcviku a dodržení přísného pracovního postupu samozřejmě ne!

Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.

Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.

„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.