Přísná bezpečnostní opatření provázela přepravu ozářeného paliva z reaktoru v nigerijské Zarii zpět do Číny. Je to už 17. odvoz paliva z výzkumných reaktorů po celém světě, na kterém se významně podílela česká společnost ÚJV Řež. Specializovaný tým ÚJV Řež během dvanácti let zajistil odvoz 713 kg vysoce obohaceného uranu.
Tři dny od středy 20. do pátku 22. března cvičily tři stovky vojáků, policistů a specialistů společností ČEPS a ČEZ ochranu Jaderné elektrárny Temelín proti teroristickému útoku. Cvičení ukončily dynamické ukázky, během kterých vojáci odvraceli simulovaný útok letadla a společně s policisty zadrželi možné teroristy. Ochranu prvku kritické infrastruktury státu nacvičovali také u rozvodné stanice Kočín společnosti ČEPS, kde se ve spolupráci s Armádou ČR prověřovala připravenost fyzické ochrany objektů provozovatele české přenosové soustavy.
Pro pouštní země s vysokými teplotami, jako např. Kuvajt, je největší starostí zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. A také zajistit, aby se s vodou dobře hospodařilo. Použití izotopových technik, podporované Mezinárodní agenturu pro atomovou energii ve Vídni, takovým zemím účinně pomáhá v mapování a nalézání nových zdrojů, ověřování kvality vody a v plánování zodpovědného vodohospodářství.
Aby Polsko uspokojilo rostoucí poptávku po energii a zároveň se snažilo o plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, musí postavit nové zdroje energie. To otevírá příležitost zavést jadernou energii, říká ministr energetiky Kryštof Tchórzewski. Aby nebylo Polsko závislé na Sovětském svazu, později Rusku, postavilo v minulosti svou energetiku na uhlí, kterého má dostatečné zásoby. „Potřebovali jsme uspokojit poptávku po energii a zajistit hospodářský růst,“ řekl Tchórzewski. „To byla naše priorita.“ Po přistoupení Polska k Evropské unii v roce 2004 vložila země mnoho investic do vylepšení energetiky, odvětví tak bylo schopno uspokojit rostoucí poptávku. „Ale pak jsme začali přemýšlet o energetickém mixu a začali znovu debatovat o jaderné energii. Nyní přihlížíme navíc ke klimatické politice EU. Polsko se rychle rozvíjí, hospodářství roste a potřebujeme udržitelný růst.“
Tokamak (původem ruský) je v současnosti jediným pokusným zařízením schopným vyvolat termojadernou reakci na Zemi. Jediný tokamak schopný termojadernou reakcí uvolnit významné množství fúzního výkonu (a největší současný tokamak v provozu) je evropský tokamak JET v anglickém Culhamu. Podařilo se mu to v tzv. DT (deuteriové-tritiové) kampani v letech 1991 až 1997. Jednalo se o dvě důležité věci: o principiální důkaz uskutečnitelnosti DT reakce na Zemi a o světovou prioritu, kdy soupeřila Evropa se Spojenými státy. JET opravdu protrhl fúzní pásku jako první (použil 90 % deuteria : 10 % tritia). V roce 1993 následoval americký tokamak TFTR s poměrem DT 50:50 a jeho výkon 10 MW překonal v roce 1997 tokamak JET dodnes trvajícím rekordním výkonem 16,5 MW. Nicméně poměr uvolněného fúzního výkonu a ohřevového příkonu byl menší než jedna: Q = 0,65, takže se fúzní reakcí získaly ani ne dvě třetiny energie, kterou bylo potřeba do uskutečnění reakce vložit. Tokamak TFTR Američané v roce 1996 rozmontovali. Zdolat fúzní Mont Everest znamená překonat hranici Q = 1!
Většina filipínské produkce koření, sušené zeleniny a dalších rostlinných potravin závisí na jediném přístroji pro mikrobiologickou dekontaminaci - ozařovači gama ve Filipínském ústavu pro jaderný výzkum (Philippine Nuclear Research Institute (PNRI)) v Quezon City poblíž Manily. V tropickém podnebí je sterilizace potravin ionizujícím zářením nejlepší volbou. Požadavky na ošetření stoupají a zařízení, které má už odslouženo mnoho let, přestává stačit. PNRI ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA), připravuje jeho rekonstrukci a modernizaci a také uvažuje zapojit soukromý sektor do zřízení komerčního ozařovače.
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
