Jaderná fyzika a energetika

Představ si, že někdo musí každý den zajistit, aby se po silnicích, železnicích, mořích a ve vzduchu bezpečně přepravily miliony zásilek nejrůznějšího radioaktivního materiálu – materiálu, který se používá k záchraně životů v nemocnicích, k zásobování elektráren i k vědeckému výzkumu. Přesně tím se zabývá Světový institut pro jadernou dopravu – WNTI, World Nuclear Transportation Institute.

Dne 28. října 2025 byla mezi federální vládou USA a vlastníky Westinghouse, společnostmi Brookfield Asset Management a Cameco, podepsána dohoda za 80 miliard dolarů na nasazení reaktorů Westinghouse AP1000 po celých USA. Má potenciál posílit jaderný dodavatelský řetězec země a proměnit jadernou energii v přední zdroj energie zejména vzhledem k boomu datových center. Snahou vlády je zvýšit jadernou kapacitu ze současných přibližně 100 GW na 400 GW do roku 2050. Tyto plány počítají s výstavbou 10 nových velkých reaktorů.

Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než konstanta závisející na typu reakce krát teplota plazmatu. Parametry na levé straně nerovnosti mohou tedy nabývat nejrůznějších hodnot, ale důležitý je jejich součin. Při velké hustotě a malé době udržení se uplatní inerciální udržení, při malé hustotě a velké době udržení je nutné udržení magnetické. V současné době preferujeme druhý typ - magnetické pasti.

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu. Rostoucí počet členů Nucleareurope svědčí o silném zájmu o jadernou energii v evropských členských státech. Jaderná energie je skutečným evropským hodnotovým řetězcem s nulovými emisemi. A evropský průmysl se spojuje, aby posílil spolupráci a dal o sobě více slyšet.

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů. Pátrali jsme také, kolik jaderných reaktorů pohání letadlové lodě, ledoborce a ponorky a kolik dnes pracuje výzkumných a školních jaderných reaktorů. Došli jsme téměř k devíti stovkám.

Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)