Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 641

Japonský radioaktivní odpad

Od zničení jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami uplynulo 5 let. A dalších odhadem 50 let potrvá, než se okolní území vyčistí. Jedním z největších problémů se jeví množství půdy skryté z povrchu některých území zasažených radioaktivní kontaminací. Na hromadách se kupí pytle s půdou a listím. Vláda uvedla, že v prefektuře Fukušima je takto uskladněno více než 9 milionů pytlů. Některé z nich se přesunou do nejbližší zóny k elektrárně, kam je zakázán vstup. Japonsko vymýšlí složitý postup likvidace a uložení podobného nízkoaktivního odpadu – největším problémem je právě množství. Polovina z odhadovaných 28 milionů metrů krychlových materiálu přitom není vůbec kontaminována, ale je to spíše „vedlejší produkt“ nápravného procesu. Plán na třídění a postavení dočasných úložišť již je hotový.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

V médiích - zejména nyní v souvislosti s výročím – můžete vidět opravdu hrozné obrázky nekonečných řad a hromad pytlů. Každého při spatření těchto snímků zamrazí a ptá se: „Jaké to je strašlivé množství radioaktivity?!“ Nikde se ale nedočtete, jaká vlastně byla zásahová hranice radioaktivní kontaminace, při které se přistoupilo k tak logisticky složité operaci, jako je shrabování povrchové vrstvy půdy a její pytlování.

Hranice pro „dekontaminaci“

Musíte chvíli pátrat na japonských stránkách, než zjistíte, že hranici pro „dekontaminaci“ stanovila vláda na 0,23 mikrosievertů za hodinu. A jsme doma: 0,23 mikrosievertů je průměrná úroveň radiačního pozadí pro většinu světové populace, kterou dostáváme z radionuklidů přirozeně obsažených ve vzduchu, potravinách, vodě a půdě. K tomu musíme připočíst hodnotu 0,3 až 3 mSv/rok od kosmického záření, která je silně závislá na nadmořské výšce. A také jsme zanedbali 0 až 3 mSv/rok z lékařských aplikací, které se samozřejmě liší v závislosti na vyspělosti jednotlivých světových zemí. Takže pokud by se vztahovala tato norma na celý svět, značná část veškeré půdy na světě by se musela skrýt a nacpat do pytlů na odpadky. To nedává smysl, samozřejmě. Ale v Japonsku to bylo politické rozhodnutí... Výsledkem jsou hory pytlů s neškodnou půdou, jejíž radioaktivita je mnohem nižší, než přírodní radioaktivita leckterých vyvřelých hornin.

Absolutní bezpečnost neexistuje

Mentalita Japonců nepřipouští selhání, chybu, nepřipouští, že by se něco mohlo nepovést. Jaderný dozor tehdy ujišťoval občany, že jaderky jsou absolutně bezpečné, že se nic nemůže stát. A pak přišla Fukušima. Šok, že absolutní bezpečnost neexistuje. Teprve dnes, po pěti letech, provozovatel Fukušimy TEPCO váhavě připouští: „Měli bychom uznat skutečnost, že jsme nezabránili nehodě, které mělo být možné předejít.“ Havárie Fukušimy byla více komunikační havárií než radiační. Už jen proto, že na následky radiace nikdo ve Fukušimě ani okolí, ani v oblastech zasažených spadem neumřel. Ale na následky evakuace bohužel doplatilo několik starých, nemocných a hůře pohyblivých lidí, na následky strachu a radiofóbie pak další. Psychologické dopady Fukušimy jsou bezesporu v Japonsku větší než následky radiační.

Japonská vláda navíc ve strachu před strachem obyvatel udělala jednu naprosto nepochopitelnou věc: administrativně snížila limity povolených obsahů radioaktivních látek v potravinách. Výsledkem byl např. zákaz dovozu některých potravin (ořechů, kávy, hub) ze zahraničí, z oblastí, kde žádné jaderné elektrárny, natož havarované, nejsou. A to jen proto, že obsahovaly vyšší než stanovené množství přírodních radionuklidů. Následoval ještě větší strach obyvatel...

Chvályhodné opatření japonské vlády

Nicméně japonskou vládu je potřeba pochválit za to, že rozhodla o velmi včasné evakuaci, což zajistilo, že obyvatelé v podstatě žádným spadem ani plynným radioaktivním jódem zasaženi nebyli, a že se upřímně snaží území vyčistit a udělat vše pro návrat obyvatel. Nic z toho neudělala sovětská vláda před třiceti lety, když desetkrát horší událost postihla Černobyl.

Další informace

Vědecká zpráva v angličtině o dozimetrických měřeních je k dispozici on-line od 23. března 2016 zde: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4805182/ (Current Measures on Radioactive Contamination in Japan: A Policy Situation Analysis).

Zde najdete také diskuzi o limitech pro kontaminaci potravin: http://www.pnas.org/content/108/49/19530.full.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail