Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 549

Japonský radioaktivní odpad

Od zničení jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami uplynulo 5 let. A dalších odhadem 50 let potrvá, než se okolní území vyčistí. Jedním z největších problémů se jeví množství půdy skryté z povrchu některých území zasažených radioaktivní kontaminací. Na hromadách se kupí pytle s půdou a listím. Vláda uvedla, že v prefektuře Fukušima je takto uskladněno více než 9 milionů pytlů. Některé z nich se přesunou do nejbližší zóny k elektrárně, kam je zakázán vstup. Japonsko vymýšlí složitý postup likvidace a uložení podobného nízkoaktivního odpadu – největším problémem je právě množství. Polovina z odhadovaných 28 milionů metrů krychlových materiálu přitom není vůbec kontaminována, ale je to spíše „vedlejší produkt“ nápravného procesu. Plán na třídění a postavení dočasných úložišť již je hotový.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

V médiích - zejména nyní v souvislosti s výročím – můžete vidět opravdu hrozné obrázky nekonečných řad a hromad pytlů. Každého při spatření těchto snímků zamrazí a ptá se: „Jaké to je strašlivé množství radioaktivity?!“ Nikde se ale nedočtete, jaká vlastně byla zásahová hranice radioaktivní kontaminace, při které se přistoupilo k tak logisticky složité operaci, jako je shrabování povrchové vrstvy půdy a její pytlování.

Hranice pro „dekontaminaci“

Musíte chvíli pátrat na japonských stránkách, než zjistíte, že hranici pro „dekontaminaci“ stanovila vláda na 0,23 mikrosievertů za hodinu. A jsme doma: 0,23 mikrosievertů je průměrná úroveň radiačního pozadí pro většinu světové populace, kterou dostáváme z radionuklidů přirozeně obsažených ve vzduchu, potravinách, vodě a půdě. K tomu musíme připočíst hodnotu 0,3 až 3 mSv/rok od kosmického záření, která je silně závislá na nadmořské výšce. A také jsme zanedbali 0 až 3 mSv/rok z lékařských aplikací, které se samozřejmě liší v závislosti na vyspělosti jednotlivých světových zemí. Takže pokud by se vztahovala tato norma na celý svět, značná část veškeré půdy na světě by se musela skrýt a nacpat do pytlů na odpadky. To nedává smysl, samozřejmě. Ale v Japonsku to bylo politické rozhodnutí... Výsledkem jsou hory pytlů s neškodnou půdou, jejíž radioaktivita je mnohem nižší, než přírodní radioaktivita leckterých vyvřelých hornin.

Absolutní bezpečnost neexistuje

Mentalita Japonců nepřipouští selhání, chybu, nepřipouští, že by se něco mohlo nepovést. Jaderný dozor tehdy ujišťoval občany, že jaderky jsou absolutně bezpečné, že se nic nemůže stát. A pak přišla Fukušima. Šok, že absolutní bezpečnost neexistuje. Teprve dnes, po pěti letech, provozovatel Fukušimy TEPCO váhavě připouští: „Měli bychom uznat skutečnost, že jsme nezabránili nehodě, které mělo být možné předejít.“ Havárie Fukušimy byla více komunikační havárií než radiační. Už jen proto, že na následky radiace nikdo ve Fukušimě ani okolí, ani v oblastech zasažených spadem neumřel. Ale na následky evakuace bohužel doplatilo několik starých, nemocných a hůře pohyblivých lidí, na následky strachu a radiofóbie pak další. Psychologické dopady Fukušimy jsou bezesporu v Japonsku větší než následky radiační.

Japonská vláda navíc ve strachu před strachem obyvatel udělala jednu naprosto nepochopitelnou věc: administrativně snížila limity povolených obsahů radioaktivních látek v potravinách. Výsledkem byl např. zákaz dovozu některých potravin (ořechů, kávy, hub) ze zahraničí, z oblastí, kde žádné jaderné elektrárny, natož havarované, nejsou. A to jen proto, že obsahovaly vyšší než stanovené množství přírodních radionuklidů. Následoval ještě větší strach obyvatel...

Chvályhodné opatření japonské vlády

Nicméně japonskou vládu je potřeba pochválit za to, že rozhodla o velmi včasné evakuaci, což zajistilo, že obyvatelé v podstatě žádným spadem ani plynným radioaktivním jódem zasaženi nebyli, a že se upřímně snaží území vyčistit a udělat vše pro návrat obyvatel. Nic z toho neudělala sovětská vláda před třiceti lety, když desetkrát horší událost postihla Černobyl.

Další informace

Vědecká zpráva v angličtině o dozimetrických měřeních je k dispozici on-line od 23. března 2016 zde: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4805182/ (Current Measures on Radioactive Contamination in Japan: A Policy Situation Analysis).

Zde najdete také diskuzi o limitech pro kontaminaci potravin: http://www.pnas.org/content/108/49/19530.full.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail