Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Návštěva rodícího se tokamaku ITER by nebyla úplná bez nahlédnutí do jámy Tokamak, kde se stroj postupně montuje a bude svařovat z devíti sektorů. Po několik let sloužil jako pozorovací místo pro návštěvníky jeden z rovníkových „vstupních/výstupních portů“ (velkých otvorů skrze bioštít a kryostat). Místo ale současně sloužilo jako průchod k lešenářským schodům vedoucím dovnitř a ven z jámy pro nejrůznější práce uvnitř tokamakové jámy, jako je kupříkladu metrologie. Proto pro návštěvy musel být uzavřen.
Aby montážní práce probíhaly nerušeně a zároveň se návštěvníkům nabídl co nejlepší pohled do „svatyně“, kde bude vycházet umělé Slunce, byla pro návštěvníky exkluzivně vyhrazena další ze 17 dosud nevyužitých buněk na nejdelší rovnoběžce kulové vakuové komory – na rovníku. Pozorovací otvor je překryt plexisklovým oknem, aby se zabránilo pádu předmětů či návštěvníků do tokamakové jámy, a nabízí pohled do obrovského akvária, kde se místo rybiček pohybují inženýři, technici a montéři. Pohled je určitě lepší, než byl ten předchozí skrze jinou rovníkovou přírubu. Jinak by to nemělo ani smysl.
Zdroj: Image of the week | Port cell with a view (iter.org)
Poznámka redakce:
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.