Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 612

Vztyčte štíty!

Milovníci Star Treku zaplesají: technologie předpovězená scifi se opět stává realitou. Intenzivní výzkum jaderné fúze povede v budoucnu nejen k téměř nekonečné produkci ekologické energie, ale díky získanému technickému know-how bude možné chránit kosmonauty a kosmické stanice před nepříznivým kosmickým zářením.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Vesmírné počasí

Stejně jako americká NASA tak i evropská vesmírná agentura ESA pracuje na programu, jehož cílem má být vyslání lidí na Měsíc a na Mars v roce 2032. Problémem vesmírných cest jsou kromě dalších věcí i vysokoenergetické částice ze slunečních bouří. Bombardují vše, co jim přijde do cesty, poškozují zařízení satelitů, ale hlavně jsou nebezpečné živým organismům. Život na Zemi je před nimi chráněn zemskou magnetosférou. Lidé na kosmických lodích nebo měsíčních či marťanských stanicích se musejí chránit těžkými stínicími štíty. Např. na stanici ISS je speciální prostor se silnými stěnami, v němž se kosmonauti skrývají v obdobích zvýšené sluneční činnosti. Pro delší lety je to nepraktické a významně to zvyšuje hmotnost lodi. Řešením by mohly být štíty magnetické.

Minimagnetosféra

Silná a rafinovaně tvarovaná magnetická pole udržují ve fúzních reaktorech žhavé plasma bez dotyku se stěnou nádoby. Zkušenosti s tvarováním magnetických polí umožňují sestrojit něco jako umělou magnetosféru kolem kosmických lodí. Laboratorní experimenty nyní probíhají v Rutherford Appleton Laboratory na univerzitě v Yorku ve Velké Británii. Vědci staví v laboratoři zařízení, které by mělo v případě potřeby vytvořit kolem kosmické stanice malou vlastní magnetosféru. Bude fungovat na principu supravodičů a technologie magnetického udržení používané v jaderné fúzi.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail