Kryostat - pod jeho válcem se skrývá celý tokamak ITER. Skrývá především supravodivá vinutí, neboť při atmosférickém tlaku by se nepřípustně oteplovala, až by ztratila supravodivost. Pravda, vakuum těsně pod kryostatem je sice „horší“ než vakuum ve vakuové komoře, ale stačí na to, aby svou úlohu splnilo. Dolní polovina kryostatu (termosky) je už napevno smontovaná a bylo třeba ji z Kryo-dílny na staveništi tokamaku ITER přesunout do skladiště vzdáleného pár desítek metrů. Tam bude čekat na svůj den D: Na spuštění do jámy pro reaktor tokamaku ITER.

Posledních 25 let se drží v čele praktických zařízení na akumulaci energie lithium-iontová baterie, která dokáže uskladnit velké množství energie v malém objemu. Rostoucí počet elektromobilů, smartphonů a dalších zařízení, a také rozvoj solárních technologií, vyžadují nové technologie baterií. Podle výzkumné společnosti CCS Insight lithium-iontové baterie a související technologie nabíjení však již dosahují svých limitů, a je tak potřeba hledat alternativní technologie. Jednou z nich je napájecí jednotka založená na grafenu.

O soukromém kapitálu ve výzkumu řízené termojaderné fúze jsme psali vícekrát a dokonce jste si mohli přečíst recenzi na přehledovou knížku podobného názvu „Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze“. Zatímco v České republice fúzní odborníci na tuto oblast bádání o fúzi pohlížejí s rozpaky, ve Spojených státech spatřil světlo světa program INFUSE, který se snaží finančně zainteresovat na spolupráci národní fúzní laboratoře a právě tyto soukromníky. Ministerstvo pro energii USA si od spolupráce slibuje doslova a do písmene výhody na obou stranách – krátce a stručně: rychlejší dosažení využití fúzní energie v praxi. Rychlejší, než kdyby obě strany pracovaly na stejném tématu odděleně. Zdá se, že American Fusion Project sdružující dvanáct privátních společnosti zabývajících se termojadernou fúzí a Ministerstvo pro energii USA našly společnou řeč. INFUSE dodá energii výzkumu i výzkumníkům.

V týdnu od 2. do 8. května 2019 bylo Spojené království zásobováno elektřinou, aniž by byl spálen jediný kilogram uhlí. Mohou být Britové nadšeni? Zatímco jedni to vítali jako známku toho, že se země stává zelenou, celkový obraz je méně povzbuzující. V průběhu této bezuhelné periody dodaly obnovitelné zdroje energie pouze 23 %, zatímco zemní plyn 45 %. Navíc, Spojené království se odklání od kurzu dlouhodobého cíle ve snižování emisí skleníkových plynů, podobně jako je tomu i jinde na světě.

Práce v kavárnách a restauracích, surfování na internetu na veřejných místech nejen v Česku, ale i v zahraničí se stalo součástí našeho každodenního života. Málo lidí si ale uvědomuje, že se vystavuje velkému nebezpečí. Internetoví útočníci mohou přes veřejné sítě získat přihlašovací údaje a pokusit se je použít pro přihlášení k e-mailu nebo na sociální sítě nebo jinak zneužít. Návštěva restaurace spojená se surfováním na veřejné nezabezpečené síti Wi-Fi tak může dotyčného stát jeho internetovou identitu. A nebo i peníze.

Všestranný antický idealistický filozof a myslitel Aristoteles ze Stageiry (asi 384-322 př. n. l.) učil svoje žáky, že existují čtyři základní živly: vzduch, země, oheň a voda. Ty reagují spolu navzájem a vytvářejí tak další elementy. Jakmile byly v moderní době stále objevovány další a další prvky, přestala aristotelovská teorie platit. Místo ní bylo třeba najít nový způsob, jak organizovat a klasifikovat informace o nově poznávaných látkách. Nejsnazším způsobem, jak přehledně shrnout informace tohoto druhu, představuje použití tabulek, což se také neustále děje. V historii vědy a techniky získala téměř kultovní rozměr periodická tabulka prvků, která se stala jedním z pilířů civilizace. Proč se však zrovna stal seznam prvků celebritou mezi přehledy a tabulkami, dokonce takovou, že byl rok 2019 vyhlášen organizací UNESCO Mezinárodním rokem periodické tabulky na počest 150. výročí objevu periodického zákona ruským chemikem D. I. Mendělejevem?