Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu času a v různých situacích určité rysy osobnosti a stabilní rozdíly v chování.

„EU urychluje globální oteplování a ničí lesy na celém světě“. To se tvrdí v žalobě proti EU, která byla zaslána Evropskému soudu v Luxemburgu začátkem března 2019. Žalobu vypracovala Aliance ekologických organizací spolu se sedmi individuálními účastníky. V žalobě se poukazuje na to, že Evropská unie porušuje jejich práva tím, že povzbuzuje občany ke spalování dřeva, aniž jsou brány v úvahu vznikající emise CO₂. Cílem žaloby je ukončit dotace na biomasu a zastavit spalování dřeva, které je započítáváno do plnění cílů obnovitelných zdrojů energie. Spalování dřeva je sice alternativou k fosilním palivům, ale produkuje více CO₂ na jednotku vyrobené energie než spalování uhlí. V globálním měřítku se proto lesy kácejí rychleji, než se mohou obnovovat, čili biomasa není „uhlíkově neutrální“, jak se dříve tvrdilo.

Od vzniku „medicíny založené na důkazu“ uplynula již čtyři století. Století sedmnácté bylo svědkem mnoha střetů mezi náboženským a nenáboženským pohledem na nejrůznější choroby a způsoby jejich léčení. Anglický filozof a zakladatel empirismu, tvůrce nové vědecké metody poznání a státník doby alžbětínské, Francis Bacon (1561-1626) ve svém díle „The Advancement of Learning“ (Pokrok ve vzdělávání) tehdy napsal: „Medicína je věda, která je mnohem více předstírána než skutečně provozována, a to ještě provozována mnohem více než rozvíjena; podle mého názoru se pohybuje spíše v kruhu. Proto v ní shledávám mnoho opakování, ale málo nových poznatků a přístupů“.

Trojrozměrné tiskárny, technologický hit začátku 21. století, nacházejí po období, kdy se využívaly především při vývoji nových výrobků, stále větší uplatnění i ve „velkém“ průmyslu, včetně energetiky. Zdá se dokonce, že 3D tisk může sehrát zásadní roli i při snižování spotřeby energií v globálním měřítku.

Pro esencialisty je téměř vše bezvýznamné, pro všechny ostatní je skoro všechno důležité. Greg McKeown, americký kouč a lektor ve hvězdných firmách v proslulém kalifornském Silicon Valley (Apple, Facebook, Google, Twitter, Symantech), autor mnoha odborných i naučně populárních časopiseckých článků a knižních publikací, je přesvědčen, že život člověka se skládá z 90 % z nepodstatného „šumu“ a jen z několika málo věcí, na kterých opravdu záleží. Současná doba je však posedlá idejemi jako „více toho stihnout“, „více toho udělat“, „mít všeho více“ a my se snažíme, abychom opravdu „stihli všechno“. Za tím se mohou skrývat také další soukromé motivy, jako například „zavděčit se všem“ či „být oblíbený“. Bojíme se, že nám něco uteče, že se na nás někdo naštve, že něco prošvihneme. A tak se mnozí z nás řítí bezvýsledně od jedné věci ke druhé, život neúprosně ubíhá a úspěchy žádné.

Patrně nejznámějším maďarským fyzikem byl jeden z nejlepších experimentátorů přelomu 19. a 20. století baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. Mezinárodně známým se stal nejen díky svým vědeckým pracím v oblasti povrchového napětí kapalin a inovátorskými pokusy při zkoumání gravitace, ale také pro svoje sportovní úspěchy.