Pro všechny, kteří přispěli k návrhu a vybudování největšího zdroje negativních iontů na světě, to byl slavnostní okamžik. Generální ředitel ITER Bernard Bigot stiskl spínač a uvedl do pohybu řetězec signálů, na jehož konci se na obrazovce objevilo krátké plazma. Proběhlo veřejné testování svazku neutrálních částic.

"Každý, kdo tvrdí, že sacharin poškozuje zdraví, je idiot," řekl Theodore Roosevelt, 26. prezident USA. Jak to je? Je nejstarší umělé sladidlo: požehnáním nebo prokletím?

Technologický pokrok, jímž se v historii světové vědy a techniky pyšní první desetiletí 20. století, by nebyl možný bez mohutného pracovního nasazení a badatelských úspěchů fyziků a dalších přírodovědců, kteří navazovali na objevy svých velkých předchůdců. Pro  vývoj fyzikálního poznání byla nejzásadnější jedna z nejstarších věd, která hraje v podstatě velkou roli dodnes - optika. V té době však již nešlo jen o prostou optiku, tedy nauku o šíření světla, ale nově o teorii elektromagnetismu, do níž zkoumání světla rovněž spadá. Letos si připomínáme 30 let od úmrtí zakladatele elektronové mikroskopie, Ernsta Augusta Fridricha Rusky.

Ztratil se radiační zdroj. Je poškozen a září někde ve volné krajině. Je potřeba jej najít okamžitě. Do akce jsou povoláni Orfeus a skaut - ti prohledávají terén -  a pro urychlení startuje do vzduchu letecká patrola a drony. Ne, nepomáhají zálesáci a mytologické osobnosti, ale supermoderní technika. Při simulaci mimořádné události se předvedly technologie třebíčské společnosti NUVIA. Česká republika má jeden z nejvypracovanějších systémů monitorování radiační situace na světě.

Standardní klasifikace řízené termojaderné fúze rozeznává dva přístupy: inerciální (Inertial Confinement Fusion, ICF) a magnetický (Magnetic Confinement Fusion, MCF). Magnetické udržení využívá omezujícího vlivu magnetického pole na volnost pohybu nabité částice. Plazma se na termojadernou teplotu ohřívá v magnetické nádobě. Inerciální fúze nepoužívá žádné síly k udržení, ale vychází ze základní vlastnosti hmoty, ze setrvačnosti. Všechny procesy potřebné k uvolnění fúzní energie – ionizace, ohřátí a fúze – musí proběhnout v palivu rychleji, než se palivo v důsledku kinetického odstředivého tlaku rozletí do prostoru. Oba přístupy vycházejí z krajních hodnot součinu Lawsonova kritéria:

hustota × doba udržení energie ≥ funkce teploty a typu fúzní reakce

Velkou hustotu a krátkou dobu udržení využívá inerciální udržení, malou hustotu a dlouhou dobu udržení umožňuje magnetické udržení. Je tu však ještě "něco mezi".

V souvislosti s potřebou úspor energie se zvyšuje zájem o dobré, levné, životnímu prostředí přátelské tepelně izolující materiály. Počátkem roku se objevil v časopise Science Advances článek o novém objevu, o tzv. nanodřevu. Jeho příprava je jednoduchá: dřevo se vystaví působení siřičitanu sodného a peroxidu vodíku. Laciné jednoduché chemikálie stačí k tomu, že se z dřevěných vláken odstraní buněčné stěny z ligninu a hemicelulózy. Doslova se tak obnaží vláknina dřeva. Paralelní uspořádání takto získaných nanovláken celulózy dává nanodřevu  jeho úžasné vlastnosti. Vzniklý materiál předčí všechny existující izolátory.